98
Neurologie pro studium i praxi
3.14 Syndrom vnitøního pouzdra (capsula interna) V klinické praxi je posti ení vnitøního pouzdra èasté. Nejèastìj í pøíèinou bývá cévní onemocnìní mozku, ischemie nebo krvácení. Dominantním pøíznakem, který se vyskytuje v rùzné intenzitì skoro v dy, je kontralaterální centrální hemiparéza. Z hlediska anatomického lze rozdìlit vnitøní pouzdro na pøední raménko, kolénko a zadní raménko. Nutné je pøedstavit si lokalizaci zde probíhajících jednotlivých mozkových drah, nebo pomù e odvodit klinickou symptomatologii. V pøedním raménku probíhá radiatio thalamica superior a frontopontocerebelární dráhy. V kolénku probíhají dráhy kortikonukleární a kortikobulbární vedoucí z mozkové kùry k jádrùm mozkovým nervù. V zadním raménku v pøedních dvou tøetinách probíhá kortikospinální (pyramidová) dráha a kortikorubrální (extrapyramidová) dráha, v zadní tøetinì zadního raménka prochází 3. neuron senzitivní dráhy probíhající z talamu do gyrus postcentralis (radiatio thalamica), dále temporookcipitopontocerebelární dráha a radiatio optica a acustica. Na velmi malém prostoru tak probíhá øada velmi dùle itých mozkových drah. Klinicky je nejnápadnìj í kontralaterální centrální hemiparéza s parézou n. VII a XII. Pøi déle trvající lézi se projeví typické dr ení paretických konèetin (Wernickeùv-Mannùv typ). Horní konèetina je ve flexi a addukci a dolní v extenzi s plantární flexí chodidla. Pøi chùzi se objeví typická circumdukce. Posti ení drah kortikorubrálních se projeví extrapyramidovými pøíznaky pøi chùzi. Pøi posti ení zadní tøetiny zadního raménka vnitøního pouzdra je patrná kontralaterální hypestezie (z léze dráhy senzitivní). Léze radiatio optica se projeví kontralaterální hemianopií. Posti ení sluchové radiace se klinicky pro oboustrannou kortikální projekci neprojeví. Pøi lézi pøedního raménka (léze drah frontopontocerebelárních) se nìkdy objeví pseudocerebelární pøíznaky, pøi lézi frontotalamických drah spastický smích a pláè. Pøi oboustranné lézi je výsledným klinickým obrazem abulický syndrom (oznaèuje neteènost, nechu k jakékoli aktivitì, pohybu, nemocný nereaguje) a vigilní kóma.
3.15 Syndrom corpus callosum Corpus callosum je nejvìt í komisurou spojující stejná místa neokortexu obou hemisfér. Vlákna z oblastí frontálních (forceps minor) procházejí pøes rostrum a genu corporis callosi, vlákna zadních èástí frontálních a obou temenních lalokù (corona radiata a tapetum) jdou pøes truncus a vlákna z korespondujících oblastí spánkových a okcipitálních lalokù (forceps major) pøes splenium corporis callosi. Léze pøední tøetiny corpus callosum zpùsobuje pøevá nì poruchy psychické. Léze støední èásti se projeví apraxií levé horní konèetiny (u praváka) a apraxií chùze. Pøi lézi zadní èásti corpus callosum bývá porucha orientace v prostoru.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192898