98 / Soudní psychologie a psychiatrie
ve snaze dosáhnout propuštění disimulují halucinace a jiné závažné psychopatologické příznaky, podobně uchazeči o řidičský nebo zbrojní průkaz disimulují své zdravotní potíže, případně je bagatelizují, když jim přikládají menší význam, než odpovídá skutečnosti. Z praktického hlediska je třeba zmínit syndrom odcizeného rodiče, který byl protlačen do povědomí odborné (zejména právnické) veřejnosti v důsledku aktivit některých rodičů, kteří úkorně nesli skutečnost, že nemohou pečovat o své děti, ať už v důsledku rozhodnutí soudu nebo nepřátelských postojů druhého (rezidenčního, programujícího) rodiče – převážně matky. Americký psycholog a psychiatr Gardner zavedl pojem parental alienation syndrome – PAS (který kdosi ve snaze dodat mu silný emoční náboj přeložil nesprávně jako syndrom zavrženého rodiče), aby pro požadavky frustrovaných rodičů vytvořil „vědecky“ fundovanou teorii, na jejímž podkladě bude možné se dožadovat nápravy věcí. Pojem syndrom měl naznačovat, že jde o zdravotní poruchu, což z lékařského hlediska ovšem neodpovídá pravdě, neboť jde jen o popis sociálně nepříznivé situace, která postihuje řadu jedinců zaangažovaných v problému. Dle popisu Gardnera není jasné, u koho „syndrom“ vzniká a jaké má chorobné příznaky, což samo o sobě diskvalifikuje použití tohoto termínu. Závažná a dlouhodobá konfliktní situace v rodině samozřejmě může vést k rozvoji psychopatologických příznaků v podobě například depresivního nebo anxiózně depresivního či jiného syndromu, to však není důvodem zaměňovat vyvolávající příčinu za klinický obraz zdravotní poruchy.
3.8 MENTÁLNÍ RETARDACE (F70–F79) Jde o závažnou poruchu osobnosti na podkladě buď vrozeném, nebo získaném během nitroděložního života, v době kolem porodu nebo v prvních dvou letech života. Z jednotlivých symptomů dominuje porucha intelektu, postižena je však celá psychika. Pro mentální retardaci se ještě někdy užívá staršího názvu oligofrenie (slabomyslnost). Podle závažnosti poruchy hovoříme o lehké, středně těžké, těžké a hluboké mentální retardaci. • Lehká mentální retardace (dřívější název debilita) se nalézá v rozmezí IQ 50–69. Jde o jedince, kteří s námahou svedou čtení, psaní a jednoduché počty. Základy vzdělání získávají zpravidla ve zvláštní škole, následného vyučení jsou schopni jen ti nejzdatnější s příznivou strukturou osobnosti. Jsou značně egocentričtí, těžko chápou abstraktní pojmy, slovní zásoba bývá chudá a afektivita málo tlumená. Někteří mají dobrou mechanickou paměť (relativní hypermnézie), naučí se používat, i když mnohdy nevhodně, různých citátů a odposlouchaných obratů; jsou zvýšeně sugestibilní, podléhají vlivu okolí. Snadno podlehnou špatné společnosti, dají se zneužít k jednoduché trestné činnosti, mezi pouličními prostitutkami je mnoho debilních žen. Příklad
Z mnoha pachatelů trestné činnosti trpících touto trvalou poruchou lze uvést ve zkratce případ devatenáctiletého mladíka stíhaného pro trestný čin krádeže. V rodinné anamnéze byla významná psychiatrická zátěž v podobě otcova alkoholismu, otcova matka trpěla epi-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192842