O dva týdny později jsme měli utrum: první řada měla pou hé tři díly. A loveckou čepici mi navíc v dražbě vyfoukl kdosi z Leicesteru. Byla jsem zoufalá.
Sherlock — druhá recenze: Zběsile báječný Cumberbatch „Proč probůh jen tři díly?“ ptala se celá Británie a procházela seznam epizod sem a tam pro případ, že ještě nějaký zapomenutý, přehlédnutý díl najde. „Jenom tři? Proč by natočili jen tři díly? Všechny britské televizní seriály jich mají ŠEST. ŠEST je magické televizní číslo. Nebo DVANÁCT. Anebo — jako v Americe — ŠESTADVACET, protože je to větší země. Ale třídílný televizní seriál, to nejde. Tři díly, to je HŘÍCH. JAK JEN MOHLI? JE TO SNAD NĚJAKÁ GIGANTICKÁ HÁDANKA, KTEROU MUSÍME ROZLOUSKNOUT — PŘIJÍT NA TO JAKO SHERLOCK?“ Nicméně je to tak. V neděli Sherlock po krátkém, překotném běhu dorazil do cíle. Na způsob jakési televizní varian ty Usaina Bolta možná skončil tak brzy jednoduše proto, že byl rychlejší než všichni ostatní. Tak či onak zanechal na dráze, po níž se řítil, hluboké stopy: po pouhých třech týdnech obrátil všechno naruby. Nedělní večery se staly nejlepšími večery týdne. Martin Freeman se proměnil z „Martina Freemana — vždyť víš, Tim z Kanclu“ na „Martina Free mana — vždyť víš, Watson ze Sherlocka“. Steven Moffat vytvořil pozoruhodně vážného soupeře svému vlastnímu seriálu Pán času, který je nejmilovanějším a všemi geeky uznávaným pořadem v Británii. A z Benedicta Cumberbatche, respektovaného herce nominovaného na cenu Britské / 98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192780