DVANÁCTÁ KAPITOLA TIM Osmnáct hodin
Duncan už se nemohl dočkat dalšího cédéčka. Takhle si rozhodně pokračování příběhu nepředstavoval. Vanessina starost ho dokonce dojala, ale stejně se musel ptát, proč to udělala? Potřeboval na záchod, hrozilo, že přijde pozdě na další hodinu, ale měl pocit, jako by nutkání poslouchat dál bylo silnější než on a nemohl mu odolat. Rychle cédéčko vytáhl. Upadlo mu na zem, a když ho zvedl, vsunul do notebooku další. Posadil se na okraj postele, takže nehrozilo, že se příliš uvelebí, zavřel oči a nechal Timův hlas, aby naplnil pokoj. Když jsem se probudil, měl jsem v posteli mokro a nechápal jsem proč. Pak jsem si vzpomněl na ty sněhové koule a začal se proklínat, že jsem s jednou v ruce usnul. Než jsem si stačil uvědomit, co se děje, a najít nové prostěrad lo, ozvalo se zaklepání. „Á, vy jste určitě Tim, že?“ zeptal se ten člověk ve dveřích. Nejdřív mě napadlo, že to bude některý ze studentů, protože vypadal hrozně mladě a na očích měl takové ty 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192779