Šla do svých oblíbených a jeden zvolila. Zatímco čekali, až se rozběhne, zvýšila hlasitost a Hamád se rozhodl, že si před odchodem odskočí na toaletu. V pohybu se ale zarazil, když se obrazovka pojednou změnila. Ukázal se obraz, který naprosto nečekal. Uprostřed snímku se objevil symbol play a než stačil zareagovat, klikla na něj a film se rozjel. Za zvuků vyluzovaných lidmi a čehosi monotónního, co připomínalo hudbu, se tam oddával rozkoši částečně rozostřený nahý muž a mladá dívka. Jak titulek oznamoval Lucy in the Sky. A v této době zveřejňování téměř všeho na tom nebylo nic pozoruhodného. Kdyby tou dívkou ovšem nebyla Jenny. Hamáda polil studený pot. Proč vlastně takový film nahrála? A proč ho dala na internet? A proč mu ho teď ukazuje? Na poslední otázku byla odpověď nejsnazší. Zjevně nepochopila z jejich rozhovoru ani slovo. Kruci. Naklonil se přes ni a obrazovku vypnul, načež stáhl zvuk na nulu. Pak poodešel k posteli a s povzdechem si sedl. Jenny na něj hleděla velkýma natěšenýma očima, on ale jen zavrtěl hlavou, nevěděl, co říct. „Tobě se to nelíbilo?“ zeptala se nejistě, možná si všimla, že něco není v pořádku. S odpovědí otálel, musel si myšlenky srovnat v hlavě, než se zhluboka nadechl a odpověděl. „Ne, Jenny, to se mi tedy opravdu nelíbilo. Bylo to hrozné.“ „Ale proč? Říkal jsi přece, že ti připadám hezká.“ „Ty jsi hezká takhle, Jenny! Oblečená a… Já tě jinak vidět nechci! Co by podle tebe řekl táta, kdyby to věděl? Ten by se zbláznil!“ „Ty mu to ale přece nemusíš říkat…?“ „O to nejde. Všichni ostatní, kteří tě znají, by taky… Proč jsi to, Jenny, udělala? Chceš, aby spousta oplzlých chlapů seděla a…? No… Když se na to dívají, to chceš?“ Jenny vypadala skoro vystrašeně. „Já jsem to tam nedala, to Pontus,“ odpověděla a vypadala, jako by se měla každou chvíli rozplakat. „Jaký Pontus?“ „Pontus Örstedt. Můj kluk. Se kterým jsem předtím bydlela.“ 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192592