500 000 lety. Jejich hlasový aparát naznačuje, že byli zřejmě schopni vydávat méně zvuků než lidé a tyto jejich zvuky mohly být posazeny výše. Neandrtálci však nakonec vymřeli, jejich posledním známým stanovištěm jsou jeskyně na jižním pobřeží Iberského, dnes Pyrenejského poloostrova. Dlouho panovalo podezření, že populaci neandrtálců vyhladili moderní lidé. Pravda zřejmě tak drsná nebude. Například asi 2,5 procenta DNA moderních lidí, žijících mimo Afriku, se pokládají původem za neandrtálská, což naznačuje možnost dávného křížení těchto dvou druhů. Možná že naši předkové měli nad svými příbuznými nepatrnou, 1 až 2procentní konkurenční výhodu. Tato výhoda, znásobená po mnoho a mnoho generací, jim mohla zajistit zabírání stále většího území a potravy. Jednou takovou výhodou, kterou lidé nad neandrtálci měli, bylo… šití. Lidské jehly nacházíme již z doby před 40 000 lety. Neandrtálskou jehlu však nikdy nikdo nenašel. Tato dovednost umožnila našim předkům ušít si lepší oblečení. Lepší oblečení pro kojence zcela jistě mohlo zajistit, že v drsném chladném počasí měli novorozenci člověka oproti novorozencům neandrtálců mírně zvýšenou šanci na přežití. Už jen tato skutečnost mohla být dostatečným důvodem k prosperitě lidí na úkor neandrtálců. Od doby asi před 50 000 lety je Homo sapiens králem. Pravděpodobně žádnému z homininů se nikdy nepodařilo rozšířit svou populaci na více než 10 000 až 100 000 jedinců – nanejvýš milion. V roce 2012 máme však na Zemi 7 miliard jedinců Homo sapiens, kteří vyplňují každý koutek světa a ohrožují přežití všech ostatních druhů na Zemi.
B u do ucno s t l idstv a Někteří biologové tvrdí, že v současné době se lidská evoluce zastavila. Životní prostředí jsme přizpůsobili sobě a nemusíme se nadále přizpůsobovat my jemu. Nedbáme však skutečnosti, že většina lidí, kro-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192505