No, promiňte, to jsem mu samozřejmě neřekla, takže si nemusíte dělat vrásky. Ale. Ty první roky byl dost lazar, ale takovej fešák! Trefila jste do černýho! Ježíš, pardon!“ Smích. Bujarý smích. „Ne, není to ani trochu vtipný, to se vomlouvám, ale vždycky jsem si říkala, že jste měla kliku. Jasně, neznala jsem vás, ale mluvil vo vás, jen trochu, vůbec ne nějaký intimnosti, ale mrzelo ho to, kvůli vám, abych tak řekla, protože jste mladá, mnohem mladší, kvůli tomu, a von vás vytrh z vašeho života, a to ho mrzelo. A když už teď navíc ani nebyl chlap, aspoň von si to myslel, ale chlap, to von teda byl, já naprosto chápu, že vám stejně nic nechybělo. Říkal to ve vší diškrétnosti a navíc nevím, jestli jsem to pochopila správně, protože von to neříkal takhle doslova, prostě jsem to tak nějak vydedukovala, protože jsem na něj celý ty roky hodně myslela, a doufám, že nevadí, že jsem šla na pohřeb, protože ať je to jak chce, patřím k těm, co ho znali vůbec nejlíp, samozřejmě hned po vás, vo tom samozřejmě nic nevím, ale ne, bude mi hrozně chybět, bulela jsem jak želva, když jsem to slyšela v rádiu, byla jsem v šoku, tak jsem sedla na kolo a jela se podívat, kde se to stalo, ale pořád to tam bylo vobehnaný, a když jsem tam pak přijela znova, nebylo tam nic vidět, nezůstala tam po něm ani kapka krve, to bylo děsivý. Byl tam a najednou tam nebyl. A když jsem v kostele uviděla rakev, moh tam být von a taky nemusel, ta truhla mohla být prázdná a kněz neřek víc než jeho jméno, takhle to vodfláknout, to bylo vážně ubohý, vůbec se mi to nelíbilo, moh přece kváknout něco vo tom, no, herdek moh přece říct, že Halland byl nejkrásnější chlap ve městě, protože to von teda byl, a moh říct něco vo těch ptácích, vo tom, co všecko věděl, Halland, nebo vo knížkách, vo všech těch knížkách, co čet, říct se toho dalo až běda. Ale ne, tenhle kněz je takovej nemrcouch, ne že bych tam chodila často, ale je to tak, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192500