jako Váňa Velkou pardubickou, na pódium se vytasil s obnaženým lavorem Magor. „Čuráci, teď mě dobře poslouchejte, nebudu mluvit dlouho a obejde se to bez selanky, kterou vám tady hodlal původně naservírovat tadyhle Martin. Čuráci, dnes nebudu mluvit vůbec, jelikož sem zavítal náš kamarád Václav Havel a ten by vám jako rodilej spíkr měl objasnit, proč ste sem přišli…“ Do potlesku zaznělo repetitivně „mno… přátelé…“ a potom muž v krátkosti promluvil o potřebě občanských aktivit, jako je tato. Potřásl si pravicí s Juráčkem, jenž to celé v chátrající usedlosti spunktoval. Nato se ztratil jako pára nad hrncem. „Barbarossa…,“ zahřmělo z pódia, až Houžvička vyplivla spršku nápoje na zem. Uvelebeny do jednoho křesla popíjely s Lakmé víno a drbaly nymfu, jež někam zmizela s Helmutem. „Ty jo, kdo to zpívá?“ nemohla najít zpěváka. „No bubenec, ten v pruhovaným tričku.“ „Vždyť pruhovaný tričko maj všichni!“ „No jo, ale bubeník má široký, ty pruhy,“ upřesnila podroušená Lakmé. „Uvědomuješ si, že budeme muset tu blbinu najít?“ „Proč jako, šak není mimino.“ „Mimino ne, ale už teď je venku mínus sedm. Já si ji na triko nevezmu. Víš, že dokáže vytuhnout i za chůze.“ „S Helmutem nevytuhne ani v nejmenším.“ „Nojo, ten jí nedá… Tenhleten večerníček tady hraje jako proč?“ „Myslíš Barbarossa?“ „Co jinýho…“ Lakmé se podrbala ve slámě, jež se jí někde přichytila na botu, strhla ji, odhodila, chvíli dumala a pak to Houžvi objasnila. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192499