98 / Poradenství pro pozůstalé
s klientem v osobním, bezprostředním kontaktu (má možnost klienta přímo vidět), je schopen reflektovat jeho momentální emocionální stav, adaptační možnosti a schopnosti vypořádat se s náročnou životní situací v závislosti na jeho věku, sociálním postavení, kulturním zázemí a charakteristikách osobnosti. Je také poněkud jednodušší odhadnout klientovu ochotu sdílet, stejně tak i jeho pocity ohledně vztahu s poradcem. Setkání tváří v tvář umožňuje využívat velkého množství neverbálních projevů, které jsou po telefonu, natož na internetu přece jen podstatně hůře identifikovatelné. Selhání techniky (resp. lidského faktoru při jejím obsluhování). Může se stát, že technika nefunguje bezproblémově – dojde například k výpadku telefonního signálu, k nějakému problému na síti nebo se sítí. (Zpravidla však technika funguje dobře a problémy mívají spíše lidé při jejím obsluhování…) Podobné situace mohou vyvolávat na obou stranách napětí, stres a nepříjemný pocit „nedodělané práce“. Nedostatečná zpětná vazba. Telefonické hovory, ale i elektronické kontakty mohou být jednorázové, více či méně anonymní a poradce většinou nemá žádnou zpětnou vazbu o účinnosti svého zásahu. Může to na jedné straně vést k neadekvátním pocitům omnipotence a mesiášství, na druhé straně k frustraci poradce. Náročnost. Distanční formy pomoci kladou v mnoha ohledech na poradce větší nároky. Měli bychom ale využít všech možností a zdrojů, jež máme k dispozici a které pozůstalému klientovi vyhovují, aby získal pomoc a podporu. Pokud klient tuto možnost má a chce tímto způsobem komunikovat, protože mu to z různých důvodů vyhovuje lépe než osobní kontakt, proč tento způsob kontaktu odmítat? Distanční formy (setkání „na dálku“) mohou být pro řadu klientů z různých důvodů přijatelnější. Tradiční model vyhledávání formalizované (institucionalizované) pomoci totiž mnoha klientům nevyhovuje. Model je založen na tom, že se klient někam objedná (dlouhé čekací lhůty nejsou výjimkou), dostaví se ve stanovenou dobu na příslušné místo a je požádán, aby o sobě poskytl základní osobní informace a sdělil svůj problém člověku, který mu třeba „nemusí sedět“. Pro některé klienty je tato situace velmi stresující, ne-li přímo ponižující. Distanční formy pomoci jsou vhodné pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí do poradny přijít osobně – například klienti „prostorově vzdálení“, děti či dospívající, staří lidé, nemocní, imobilní. Telefon
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192073