Obchodní podnikání ve 21. století (Ukázka, strana 99)

Obchodní podnikání ve 21. století

a v příměstských zónách jsou stále více dominantní obchodní centra a jiné formy obchodních komplexů tvořené velkými hypermarkety a supermarkety. Určujícím faktorem dalšího rozvoje obchodu co do rozsahu kapacit i kvality služeb zůstává celková ekonomická situace ČR a z ní pramenící nákupní možnosti českých domácností. Významným aspektem je v současné době nadále existující výrazná územní diferenciace v obchodní vybavenosti. Proces koncentrace potravinářského obchodu dokládá následující přehled první desítky největších obchodních společností uvedených v tabulce 4.1, kdy tyto společnosti mají 66 % tržního podílu na maloobchodním trhu s rychloobrátkovým zbožím.

Z tabulky je zřejmé, že přední místa zaujímají zahraniční společnosti, provozující různé formáty obchodních jednotek.

Tabulka 4.1 TOP 10 obchodních řetězců v ČR podle tržeb v r. 2011 Pořadí 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.-11.

10.-11.

TOP 10 TOP 10+1

Skupina / Firma Schwarz ČR Kaufland Lidl ČR Rewe ČR Billa Penny Market Tesco Stores ČR Tesco hypermarket Tesco obchodní dům Tesco supermarket Tesco Expres Ahold Czech Republic Albert hypermarket Albert supermarket Makro Cash & Carry ČR Globus ČR COOP GECO TABAK SPAR ČR Interspar Spar supermarket Spar Šumava OBI ČR IKEA Peal CELKEM (bez Coop) CELKEM (vč. Coop)

Tržby (mld. Kč, vč. DPH) 2010 2011 63,2 65,5 40,0 42,0 * 23,2 23,5 * 51,1 53,6 22,2 22,6 * 28,9 31,0 * 47,5 51,0 *

42,3

44,0 *

33,1 26,1 26,0 17,7 13,0 12,3

32,5 * 27,0 25,9 ** 20,2 14,1 13,4

0,7 9,3 8,5 8,7 312 338

0,7 * 9,4 * 8,2 8,2 325 351

* předběžné údaje ** systém Coop nemá jednotnou vlastnickou strukturu, takže jeho pořadí není číslováno Zdroj: Incoma GfK, 2012. http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1217&lng=CZ&ctr=203

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192036

Vývojové tendence soudobého obchodu

Podle výsledků výzkumu společnosti Incoma GfK byla největší obchodní skupinou v letech 2010 i 2011 skupina Schwarz se svými hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl.

Druhé místo zaujala další německá skupina Rewe provozující supermarkety Billa a diskonty Penny Market. Třetího nejvyššího objemu tržeb dosáhla společnost Tesco Stores ČR, která je největším právním subjektem, který má v rámci ČR jednotné řízení a která provozuje nejširší paletu obchodních formátů, od velkých hypermarketů Tesco Extra až po convenience prodejny Tesco Expres. Čtvrté pořadí zaujímá Ahold Czech Republic, která je druhou největší obchodní společností s hypermarkety a supermarkety Albert. Na dalších místech žebříčku se objevují společnosti prodávající široký potravinářský a nepotravinářský sortiment: velkoobchody Makro Cash & Carry ČR, hypermarkety Globus ČR, hypermarkety i menší prodejny skupiny SPAR (Interspar, Spar, Spar Šumava). Do TOP 10 patří i původně velkoobchodní společnost Geco Tabak, která však provozuje rozsáhlou síť prodejen Tabák-tisk, takže významný podíl na jejích výkonech má i činnost maloobchodní.

V TOP 10 mají své místo i dva nejsilnější řetězce v oblasti nepotravinářského sortimentu: nejsilnější síť hobbymarketů Obi a přední obchodník nábytkem IKEA. IKEA se o desáté místo dělí s velkoobchodní společností Peal provozující také maloobchodní prodejny Don Pealo. Samostatně je uvedena skupina COOP, která sdružuje větší počet spotřebních družstev a nemá tedy jednotnou vlastnickou strukturu. Tato skupina je však svým převažujícím obchodním formátem zásadní součástí českého maloobchodu. Přesto, že počet prodejen skupiny COOP neroste, udržuje si i v silné konkurenci ostatních řetězců tržby na pozoruhodně stabilní úrovni. (Incoma GfK, 2012)

4.3 Integrace a kooperace v maloobchodě Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, obchodní podnikání doznalo za poslední dobu nesmírně dynamického vývoje jak z hlediska kvantity, tak i z pohledu kvality a způsobu realizace jednotlivých činností. V dnešním globálním světě má obchod daleko komplexnější pojetí a širší působnost než v minulosti, čímž jeho role dostává novou dimenzi. Na tomto místě se proto podíváme na aktuální situaci v oblasti maloobchodního podnikání, shrneme nejdůležitější rysy soudobého pojetí a zaměříme se na klíčové trendy a tendence vývoje retailingu – na projevy integrace a kooperace v maloobchodě.

4.3.1 Vysoce integrované obchodní firmy (obchodní řetězce) Obchodní řetězce jsou velké obchodní podniky retailingového typu s vysokým počtem provozních jednotek obdobného typu, které jsou standardizovány do podoby odpovídající určenému podnikatelskému modelu a jež jsou řízeny podle určené strategie. Obchodní řetězce mají v závislosti na velikosti i značně komplikovanou organizační strukturu, jedná se zpravidla o holding vlastnící celou řadu dceřiných společností (národních centrál), které pak uplatňují komplexní správu nad svěřeným regionem a jsou jim podřazeny jednotlivé obchodní jednotky a regionální logistická střediska. Vlastní obchodní jednotky jsou pak buď divize příslušné společnosti, nebo její samostatné dceřiné společnosti.

V drtivé většině případů mají řetězce formu akciové společnosti, čímž je důsledně odděleno vlastnictví od řízení firmy. Správa společnosti je tedy v rukou profesionálního managementu, dohled nad jejich činností uplatňují majitelé prostřednictvím činnosti příslušných orgánů dané formy (valná hromada, dozorčí rada). Velké retailingové řetězce mají obvykle veřejně obchodovatelné akcie, čímž je zajištěna vysoká likvidnost těchto cenných papírů 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192036

Obchodní podnikání ve 21. století

a tudíž snadná převoditelnost jejich vlastnictví. Generální cíl činnosti takových společností je pak maximalizace tržní ceny těchto akcií, tj. maximalizace hodnoty jmění vlastníků.

Specifickou formou obchodních řetězců jsou spotřební družstva, která mají naopak za svůj hlavní cíl uspokojovat potřeby svých členů.

Rozvoj obchodních řetězců byl pozvolný a postupný. Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, maloobchodní jednotky měly původně podobu menších provozoven, jež byly samostatným subjektem práva a které byly ve vlastnictví konkrétních fyzických osob.

Ty je zároveň osobně řídily, podílely se i na jejich provozu a byly s nimi osobně spjaty.

S rozvojem hospodářství v 2. polovině 20. století docházelo i k diverzifikaci trhu, kdy se začaly ukazovat rozdíly mezi progresivními podnikateli sázejícími na nové formy a nástroje a konzervativními přívrženci původního pojetí. První skupina se přizpůsobila růstu poptávky i požadavků ze strany zákazníků a v důsledku přijetí příslušných koncepčních, sortimentních i provozních opatření začalo druhou skupinu vytlačovat z trhu. Provozovatelé rodinných obchodů pak byli nuceni buď podniky uzavírat, nebo je odprodávat vznikajícím velkým podnikatelským uskupením. Jednotlivé řetězce takto nabývaly na tržním podílu i síle, čímž se jejich konkurenční výhody umocňovaly. Nejstaršími skutečnými plně integrovanými řetězci byly společnosti obchodních domů. Postupně se na maloobchodním trhu vyprofilovalo relativně malé množství obrovských řetězců a poté jejich konkurenční lem.

Netypičtější podoby obchodních řetězců jsou tyto (Pražská, Jindra, 2006): • společnosti obchodních domů, např. Hertie, C&A, Galeries Lafayette; • filiálkové společnosti provozující následující typy jednotek: • supermarkety, např. Ahold, Delhaise, Sainsbury; • hypermarkety, např. Globus, Carrfour; • specializované nepotravinářské jednotky, např. IKEA, Benetton; • zásilkové obchodní domy, např. Quelle; • spotřební družstva od roku 2007 používají společné označení COOP. Obchodní řetězce jsou velmi komplexně fungujícími podnikatelskými subjekty, nezaměřují se rozhodně pouze na ryzí činnosti maloobchodníka. Základním stavebním prvkem celého řetězce je vrcholová strategie, která stanovuje koncepční, věcný, sortimentní a územní rámec činnosti a která je dále dekomponována pro jednotlivá teritoria, regiony a divize.

Tato soustava strategických plánů pak důsledně vymezuje činnost jednotlivých provozních jednotek, které jsou řízeny a úkolovány tak, aby v rámci své role maximálním možným způsobem přispívaly k naplňování celopodnikových cílů.

Celková podnikatelská strategie řetězce pro určitou oblast pak determinuje úroveň podnikání, sortimentní skladbu, cenovou politiku a další atributy konkrétních jednotek. Vedle vlastních prodejních jednotek disponuje většina obchodních řetězců taktéž velkoobchodními sklady, vlastní autodopravou, někdy též vlastními výrobními závody. Velkoobchodní a výrobní sekce mají často podobu samostatné dceřiné společnosti.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192036