98
Vzduchotěsnost domu
Provedení testu Měřicí aparatura se skládá z výkonného ventilátoru, čidel na měření objemového toku vzduchu a vyhodnocovací jednotky. Pomoci napínací plachty se ventilátor vzduchotěsně umístí do vhodného otvoru (obvykle vstupní dveře) a nainstalují se přístroje. Řídicí jednotka obsahující přenosný počítač a speciální software řídí a kontroluje celý průběh měření, které pak okamžitě vyhodnocuje. Základem metody je vytvoření přetlaku a podtlaku v měřeném úseku stavby o velikosti postupně 20–100 Pa tlakového rozdílu. Výpočtem se pak zjistí objem vzduchu, který je potřeba dodat do úseku na udržení jednotlivých tlaků. Vytvořená křivka udává v bodě 50 Pa
hodnotu n50 udávající výměnu vzduchu za hodinu při daném tlakovém rozdílu mezi exteriérem a interiérem domu. Limitní hodnota n50 pro pasivní domy s rekuperací je 0,6 h-1. Nová norma ČSN 73 0540-2 dokonce doporučuje hodnotu 0,4 h-1. Lokalizace netěsností Při neuspokojivém výsledku je důležitá správná lokalizace netěsností. Odborník obvykle dokáže určit netěsnost pouhou dlaní nebo pomocí anemometru – přístroje pro měření okamžité rychlosti proudění vzduchu. Dalším způsobem je použití kouře, který ukáže dobře netěsnosti. Cenné informace lze získat i termovizní, která ale vyžaduje větší rozdíly teplot mezi interiérem a exteriérem. Po lokalizaci netěsných míst probíhá oprava a další opakované měření, až je dosaženo požadované hodnoty.
6.8
Obr. 6.8 Měření kritických míst pomocí termokamery (zdroj: GEOTRONICS Praha, s. r. o.) 6.9
Obr. 6.9 Zkouška anemometrem (zdroj: CPD)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192007
Pasivní domy z přírodních materiálů
99
7 Vhodné technologické vybavení 7.1 Rekuperace vzduchu Současně s těsností dnešních oken a s narůstajícími požadavky na kvalitu vnitřního prostředí již nevystačíme s přirozeným větráním okny. Klasické větrání okny nestačí z hlediska kvality vnitřního prostředí, kdy jsou překračovány koncentrace CO2 a dalších škodlivin, a to ani v případě pravidelného nárazového větrání okny, kdy současně dochází ke značným ztrátám tepla. Řešením je použití řízeného větrání s rekuperací. Základem je rekuperační jednotka, kde teplý odváděný vzduch předá v protiproudém výměníku teplo chladnému přiváděnému vzduchu (aniž dojde k jejich smíchání). Využít tak lze až 80–95 % tepla odpadního vzduchu.
půdorys ložnice
technická místnost
WC koupelna
pracovna
obytný prostor
kuchyně
řez
Obr. 7.1 Příklad propojení více technologií – solární zařízení + tepelné čerpadlo + teplovodní vložka krbu (zdroj: ATREA, s. r. o.) Obr. 7.2 Schéma řízeného větrání rodinného domu – půdorys a řez (zdroj: ATREA, s. r. o.)
7.2 solární panely
SV
Duplex R_4
7.1
topný žebřík
podlahové topení
venkovní jednotka hydrobox tepelné čerpadlo vzduch-voda vč. chlazení
krbová kamna s teplovodním výměníkem
IZT-U-TTS
pračka myčka
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192007
100
Vhodné technologické vybavení
7.3
7.4
Množství vzduchu se obvykle dimenzuje tak, aby bylo na osobu přiváděno cca 25 m3/h čerstvého vzduchu. V době, kdy v domě nikdo není, je možno intenzitu větrání částečně snížit. Tento čerstvý vzduch je obyvateli příjemně
vnímán, pozitivně působí také jeho čistota, protože je čištěn průchodem přes výměnné filtry vzduchotechniky. Čerstvý vzduch může být dohříván pomocí ohřívače umístěného za rekuperačním výměníkem. Dohřev vzduchu může být teplovodní, kdy jednotka odebírá teplo z akumulační nádrže, nebo může být ohřev zajištěn průchodem čerstvého vzduchu přes elektrický ohřívač. Součástí systému vzduchotechniky je správné řešení rozvodů vzduchu. Rozvody čerstvého ohřátého vzduchu musejí procházet teplými místnostmi. Používají se dva typy rozvodů – v podlahách, nebo ve stropě. Rozvody v podlahách se provádějí kanálky velikosti 50 × 200 mm z plastu nebo pozinkovaného plechu. Pokládají se do izolační vrstvy podlah. Tloušťka této vrstvy musí být v podlaze minimálně 60 mm a kanálek je nutno oddělit tenkou tepelnou izolací od čisté podlahy a zejména od betonové konstrukce stropu. V podlaze přízemí se pak izolace provádí z více vrstev. Kanálek se umisťuje do vrstvy o tloušťce 50 mm s překrytím další vrstvou tloušťky 50 mm. Výustky rozvodů se provádějí pod okny a jsou překryty mřížkou. Počet řídicí jednotka hlavní vypínač
odpadní vzduch
přívod
DC ventilátor odpadního vzduchu
DC ventilátor přívodu
čerstvý vzduch
odtah G4 – filtr odtahu
F7 – jemný filtr čerstvého vzduchu
7.5
by-pass klapka
křížově protiproudý výměník
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192007