98
Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol
věrným odběratelem, a je-li se svým obchodním partnerem spokojen a funguje-li jejich vztah řádně, nemá potřebu ani pro další kontrakty hledat jiného, lepšího partnera. Ve všech smlouvách bývá uvedeno, kde a podle jakého práva by se řešil případný spor. Nizozemci se snaží prosadit svoji jurisdikci, neboť ji dobře znají. Možnosti soudních sporů však využívají spíše jako „strašáka“, aby si zajistili solidnost svého partnera. Úředním jazykem je nizozemština, která je též nazývána holandštinou. Nejvíce používaným jazykem pro obchodní jednání je angličtina, kterou ovládá většina obyvatel. Ač němčina není tolik oblíbená, je druhým nejběžnějším jednacím jazykem. Menší počet lidí mluví také francouzsky. V celoevropském průměru mají Nizozemci nejvyšší znalosti cizích jazyků. Nizozemský obchodník chce vždy poznat domácí prostředí a zázemí svého zahraničního partnera, uvítá tudíž jednání na jeho půdě. Nizozemci mají obvykle zájem o dlouhodobější spolupráci, proto je zajímá i firma partnera. Je tedy nutno dbát nejen na prezentaci výrobků, ale i firmy a země. Při jednáních s nizozemskou firmou, která nemá zkušenosti s českými firmami, je vhodné zdůraznit, že ČR je tradiční průmyslovou zemí s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Kromě toho je nutno podotknout, že Nizozemci milují cestování a velice rádi jezdí právě do Prahy. Jestliže se chce náš obchodník Nizozemci zavděčit, pozve ho k návštěvě České republiky a na oběd do pravé české pivnice.
Norsko
Norská dochvilnost sice není tak pověstná jako švýcarská či německá, smluvené termíny se však dodržují a totéž se očekává i od partnerů. Pro dosažení svých cílů nešetří norský obchodník ani čas ani prostředky. Pro počáteční jednání volí raději renomovanou restauraci s dobrým jídlem a pitím. Rád spojí příjemné s užitečným. Netají se úmyslem, že navštíví českého partnera v České republice. Norové velmi rádi cestují především do Prahy, chtějí vždy vidět a zažít co nejvíce. K častějším obchodním cestám snad přispěje i zavedení přímé letecké linky Praha–Oslo. Nejvhodnějším jednacím jazykem je angličtina, jejíž znalost se u norských obchodníků považuje za samozřejmost. Starší lidé někdy preferují němčinu, mladá generace hovoří často i více jazyky. Zvyšuje se také počet Norů, kteří jezdí do ČR studovat češtinu. Při jednání se brzy přechází k obchodní diskusi, i když počáteční společenská konverzace pomáhá vytvořit příjemnou atmosféru. Nevhodným tématem ke konverzaci by mohly být vzájemné vztahy mezi skandinávskými zeměmi. Pověstné švédsko-norské narážky a vtipy na adresu sousedů raději vynechte. Nikdy nevyzdvihujte jinou skandinávskou zemi, nesrovnávejte Nory s jinými Skandinávci. Pochvalte jim jejich vlastní zemi, dosažené úspěchy v ekonomice, ve sportu apod. Norové patří k velmi seriózním obchodníkům, vytvoření důvěry a přátelství mezi partnery však obvykle trvá déle. Na jednání chodí připraveni, a proto také vyžadují zaslání podrobné pracovní agendy předem. Prezentace musí být precizní a konkrétní, podložená čísly a analýzami. Nově nabízené komodity musí být vysoké kvality, praktické a už otestované nejlépe evropským trhem. Norové dodržují podepsanou smlouvu a totéž očekávají i od svých partnerů. Rozhodujícím faktorem bývá průběh prvních dodávek – dodržení termínů, kvality a ceny. Nadsazená cena zde budí dojem neserióznosti. Norové mají o cenách přehled, široké spektrum výrobků výhodně dovážejí z Číny. Sami ceny příliš nenadsazují, ani pokud jsou na straně prodávajících, neposkytují slevy ani dobrým zákazníkům, nenabízejí množstevní slevy. Spolehlivost, dodržování termínů a serióznost v přístupu k jednání i k plnění závazků se v Norsku cení nejvíce. Zvláště v atraktivní a současně náročné oblasti off-shore průmyslu může zpoždění v konečném důsledku způsobit daleko větší finanční ztrátu, než jakou představuje hodnota celé zakázky. Porušení těchto norem je spojeno také s rizikem ztráty dobrého jména a vzhledem k velikosti trhu a dobrému informačnímu propojení norských podniků a obchodníků i s možností dále podnikat v Norsku. Zájem o norský trh je nutno podpořit vysoce profesionálním přístupem, tedy např. i účastí na výstavách a veletrzích v Norsku. Obchodního partnera lze nalézt i na různých obchodních seminářích, využíváním dalších informačních zdrojů a služeb, které nabízejí např. ekonomické úseky zastupitelských úřadů obou zemí. Norský trh je v podstatě otevřený, plně liberalizovaný, s vysokým stupněm konkurence na straně nabídky. Protekcionistická opatření jsou uplatňována pouze v obchodě se zemědělskými výrobky (zvl. potravinami) a alkoholem. Vysoké daňové zatížení mají i automobily. Většina obchodních kontaktů českých subjektů v Norsku byla a je stále realizována prostřednictvím smluvních zástupců. Zástupce, který zpravidla požaduje exkluzivitu, má s ohledem na specifika norského trhu a norskou mentalitu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191982