102
„Capuccino? Vy jste si objednal capuccino?“ Napodobuju jeho nevěřícný tón. „Pochopitelně. Copak to nevíte? Řecké kafe pijou jen staříci a turisti. Řecké kafe lidi pijou jedině v případě, že nemají jinou možnost. A navíc to ani není káva řecká. Je turecká. Takovou kávu k nám přivezli až Turci. Je to káva z dob, kdy jsme byli chudí a utlačovaní, z dob, kdy se v krbu topilo dřevěným uhlím. Káva se vaří. Vaří! Vařená káva je příšerná. Podle ní se dnes pozná mizerný fajnšmekr, člověk, který nesmyslně uctívá to, co kdysi vzniklo jako životní nezbytnost. Výjimku samozřejmě toleruju v případě našeho přítele Liapakise, který je prostě sentimentální svou podstatou. Ale řecké uctívání kávy bych přirovnal k americké posedlosti čili. V případě tohoto pokrmu bylo původním smyslem pálivých papriček přehlušení pachuti ze zbytků rozvařených fazolí a zkaženého masa. Tak se stravovali chudí. Jenže dnes průměrní Američané úplně soutěží v tom, kdo si pálivými papričkami zlikviduje víc chuťových pohárků. Je to takový chlapácký nesmysl, s gurmánstvím to nemá vůbec nic společného. A co se týče kávy – možná jste mě nepochopil. Jestli stojíte o nostalgii, jeďte s Kostasem do hor do nějaké vesnické kafírny plné starých pánů a tam si dejte řeckou kávu. Určitě to mimochodem udělejte. Nostalgie vůbec není zbytečná, naopak má hodně do sebe. Ale jestli stojíte o dobrou kávu a chcete mít v břiše jak v pokojíčku, tak si dejte espreso z kávovaru s horkým mlékem. Je mi jasné, proč má Kostas rád řeckou kávu. Jeho totiž baví žít v minulosti. Zato já chci žít v přítomnosti.“ V tu chvíli přichází číšník s capuccinem – úplně jako by nás slyšel. A já čekal, až mi Alex podle vlastního uvážení něco řekne o tom včerejším pouličním pozdvižení. „Takže. Jak vidíte, tělesně i duševně mi vůbec nic neschází. Něco drachem mě stála náhrada škody na autě a důstojnosti toho dědy a taky pokuta za ‚narušení veřejného pořádku‘. Taky jsem zaplatil za sanitku a nemocnici. A samozřejmě jsem přispěl do jakéhosi policejního ,fondu‘. Docelo se mi to moje pouliční představení prodražilo.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191641