Smát učí se tak, sotva ráno do ruky vezme časopisy a úvodníky přečte. Staré si spočte řadou došlé fráze té oposiční vegetace. Ta mládež umí omakati své všecky velké reky zblízka, tak zrovna jako buržoasti své malé denní události… Nevěří mládež pouhým slovům: jak, co a kdy se může řešit, jak, co a kde by mohlo padnout; – viděla mnohé, mnohé srážky, viděla zbaběle již prchat i odprošovat, ujišťovat… Ne, v Čechách není žádné víry! Poznala onen planý plamen a planý zápas bez myšlénky. Eh, mládež zoufale se směje svým příkrým tónem sarkastickým, zří s nechutí na svoje mluvky, na chytráky a na šplhavce, v kolleji necítí se doma, tam čpí to zlobou, udavačstvím… Ó něco prohnilého v Dánském je státě… A tak nevíš, že je ta doba nějak příliš vážná. Vše k úsměvu tě dráždí, lehtá, ba lidé také humor mají neobyčejně vyvinutý 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190851