Čistota a zdraví
/98/
živobytí často početné rodiny. Pryč byly časy, kdy ještě na počátku 19. století stačilo několik zámožných rodin uživit svého domácího lékaře.245 Ani pražským lékařům se někdy nepodařilo vybudovat si dostatečnou klientelu. A tak pracovitost některých příslušníků lékařského stavu byla obdivuhodná: počínaje počtem návštěv (Josef V. Podlipský vykonal v roce 1858 kolem 25–30 návštěv denně246) a ordinací, přes publikační činnost týkající se nejen oborů medicíny, až k nejrůznějším společenským aktivitám i tolik ceněné účasti na národním životě.247 Pevné taxy, jež mohly být pro lékaře určitou jistotou, se ale – s výjimkou Benešova – prosadit nepodařilo...248 Od roku 1888 se v souvislosti s uzákoněním povinného zdravotního a úrazového pojištění stala pomoc lékaře dostupnější pro širší vrstvy obyvatelstva. Povinné nemocenské pojištění se vztahovalo na všechny dělníky a úředníky povinně pojištěné proti úrazu v podnicích spadajících pod živnostenský řád. Pokud se týče dovolené na zotavenou, v českých zemích se jí na přelomu 19. a 20. století dostalo jen kvalifikovaným dělníkům, tzv. dělnické aristokracii. Všeobecná úprava dovolené v délce šest až osm pracovních dnů byla právně zakotvena až v dobách první Československé republiky. Lze říci, že 19. století bylo érou specializace medicíny – v Praze dokonce dříve než ve Vídni249 – a medikalizace lidského těla: aktivizuje se, prohlubuje a kvantitativně proměňuje komunikace mezi lékařem a pacientem. K dědictví osvícenství nepatřil pouze tento strukturovaný zdravotní systém umožňující díky spojení teorie a praxe rozmach medicíny, ale také počátek pojetí zdraví jako hodnoty. Osvícenství skoncovalo s aristokratickou změkčilostí: zdravý životní styl (kam patřilo například kojení dítěte vlastní matkou) začíná jako první vyznávat vzdělaná šlechta. Šlechtické děti jsou vedeny ke sportování a otužování. S poukazem na jeho mravní i hygienický aspekt je prosazováno vegetariánství.250 Obnovuje se zájem o nekonvenční
245 HLAVÁČKOVÁ:
Z lékařských deníků Josefa Václava Podlipského, s. 1308. Z lékařských deníků Josefa Václava Podlipského, s. 1307. 247 HLAVÁČKOVÁ: Několik poznámek k lékařské praxi F. C. Kampelíka, s. 1323–1326; Ludmila HLAVÁČKOVÁ: V. Staněk. Ze života českého praktického lékaře u nás v minulém století. Časopis lékařů českých 108 (1969), s. 993–996; HLAVÁČKOVÁ: Z lékařských deníků Josefa Václava Podlipského, s. 1305–1309. 248 SVOBODNÝ, HLAVÁČKOVÁ: Dějiny lékařství v českých zemích, s. 132; HLAVÁČKOVÁ: Z lékařských deníků Josefa Václava Podlipského, s. 1308. 249 SVOBODNÝ, HLAVÁČKOVÁ: Dějiny lékařství v českých zemích, s. 115. 250 Salomon Friedberg-Mírohorský: O vegetarismu. Spanilomyslným dámám u pana Vojty Náprstka v Praze dne 30. března 1884 četl Mirohorský... Praha 1884. 246 HLAVÁČKOVÁ:
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190613