XI. Očima žalobců
/98/
být obviněn, a sám pro sebe si představoval, že mu mohou být vytýkána jen drobná provinění, jak jsme se o tom již dozvěděli výše. Je možné, že Hus v jisté míře přecenil význam své účasti na koncilu. Alespoň v den svého zatčení, kdy byl odveden ze svého příbytku pod záminkou rozmluvy s kardinály, prohlásil, že nepřišel ke kardinálům, nýbrž k celému koncilu, kde bude mluvit, ale že je přesto ochoten se s nimi setkat. Podobně sebevědomě vyznívalo i přání mluvit s králem, které ovšem nemělo ani nejmenší naději být splněno. Již před cestou do Kostnice Hus ohlašoval své rozhodnutí veřejnými vyhláškami, listy králi Václavovi, královně Žofii a také už zmíněným listem králi Zikmundovi. Prohlašoval, že kdokoli ho chce obvinit z bludu, má tak učinit před arcibiskupem (tehdy již Konrádem z Vechty) nebo v Kostnici před koncilem. Jeho jistota, že koná správně ve smyslu biblických předpisů, ho vedla k některým dost netaktickým projevům. Ve třech listech arcibiskupu Zbyňkovi z Hazmburka z roku 1408, ač obřadně zdvořilých, neváhá poučovat svého vysokého představeného, jak se má chovat ke špatným kněžím a jak chránit poctivé. Také ve výkladu pojmu neutralita vysvětluje poměr k papeži Řehoři XII. Lze to snad chápat ještě jako zůstatek spoléhání na někdejší důvěru arcibiskupovu, ale ozývá se v tom i určitý nedostatek náležitého uvědomění rozdílu hodností. I Husův list králi Zikmundovi, o němž jsme se již zmínili, vyslovuje náročná přání zejména pro zajištění veřejného výslechu. Zde snad lze poznamenat, že král Zikmund nakonec v možné míře Husovi taková slyšení ve třech výsleších zařídil, ale to Hus asi nepovažoval za skutečná slyšení, jaká si sám představoval. Neváhal napsat dva dopisy polskému králi Vladislavovi s nabádáním, jak si má vést vůči řádu německých rytířů po vítězství u Grunvaldu a jak má bojovat proti svatokupeckému kléru. Bylo by jistě překvapením, kdyby se byl dočkal odpovědi. Ale znovu se domáhá pozornosti krále Zikmunda v Kostnici, když žádá, aby mu jeho vypracované odpovědi na Wyclifovy články byly předloženy ke čtení, a aby král byl přítomen jeho kázání. Zde je vyslovena i žádost, aby dostal místo v blízkosti krále, který by tak dobře porozuměl jeho projevu. Velmi často se Husovi obdivovatelé pozastavovali nad nepřízní soudu a nad jeho výroky. Ale málokdo si uvědomil, že Hus sám také nejednou přispěl svými nevhodnými prohlášeními k nepříznivému průběhu soudního řízení. Stačí jen připomenout jeho výrok o hříšném králi, který byl pronesen před samotným Zikmundem, kdy právě v této věci byla na místě zdrženlivost. Také obrana jeho odvolání ke Kristu, tedy k instanci, kterou kanonické právo nezná, vzbudila nejen odpor, ale dokonce opovržení. Pokouší se při
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190514