98 / Psychologie pocitů štěstí
jednak uvést, co právě dělá, a potom i to, jak se cítí a jak moc je tím, co dělá, zaujat, jak moc ho to baví. Časové signály byly přitom danému elektronickému zařízení sdělovány centrální vysílačkou. Zazněly zhruba osmkrát za čtyřiadvacet hodin. Informace tohoto druhu se u každé osoby sbíraly po celý týden. Práce nabyla značného rozsahu; Mihaly Csikszentmihalyi uvádí, že se mu podařilo tímto způsobem dostat více jak sto tisíc sdělení. Své zjišťování neprováděl jen v Chicagu, kde působil na univerzitě, ale – díky ochotné pomoci spolupracovníků – i prakticky po celém světě. Sebraná data potom zpracovával a ukázalo se, že o výsledky práce projevili zájem nejen psychologové, ale i sociologové a řada odborníků různých profesí. Nejjednodušší aktivity se zážitkem flow Z toho, co bylo řečeno, je možno dovodit, že zaujatost a zanícenost pro určitý cíl se netýká jen umělců. Týká se jich to, to je pravda, ale existuje i zaujatost, s níž se můžeme setkat třeba také u malých, ba nejmenších dětí. Stačí jen pozorovat dvouletého chlapce, jak se snaží strčit klíč do zámku nebo jak rozmotává spleť kabelů, které jeho otec již chtěl vyhodit do koše. Jak je tím zaujat! Prožívá v zárodečné formě flow. Flow je možno prožívat i na nejzákladnější úrovni, např. při pohybu, kde jde o to snažit se, být z vlastní iniciativy co nejrychlejší, vylézt nebo skočit výše, vyvinout větší sílu atp. Existuje ale i flow při pohybové aktivitě. Stačí pozorovat seniory, kteří provozují při vhodné hudbě tzv. Sitztanz, tanec vsedě, nebo když prožívají radost z chůze či běhu, jízdy na kole, z tance nebo i jen trénování paměti. A co říci o tělesných slastech lidí, kteří provozují gymnastická tělesná cvičení či hathajógu? A to zde nemluvíme otevřeně o flow při sexuální aktivitě! Existují i radosti a pocity štěstí z aktivizace jiných smyslových orgánů. Příkladem může být hudba – radost z aktivního provozování hudby i radost při jejím naslouchání. Platí to i o těch nejjednodušších akustických podnětech, např. vnímání zvuku zvonů. Týká se to i dítěte, které si na klavíru snaží z vlastní iniciativy vyťukat krásnou melodii nebo vytvořit libozvučnou harmonii. Platí to však i o zážitku z naslouchání skladby, kterou hraje symfonický orchestr. Skladba dozní a my se musíme pomalu snažit dostat se ze zážitku flow do normálního života. O to více se to vztahuje na všechny, kteří aktivně hudbu vytvářejí. Co říkají po doznění dueta vzájemné pohledy houslisty a pianisty, o kterých jsme již mluvili? O takových momentech se právem hovoří jako o něčem, co v nás způsobilo úžas. A v pozadí je i zážitek flow, k němuž nám hudba dopomohla. A co teprve prožívá člověk, jenž proniká do skladby hlouběji a „slyší“ ji v celé její podobě!
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190419