98 / Psychologie pocitů štěstí
jednak uvést, co právě dělá, a potom i to, jak se cítí a jak moc je tím, co dělá, zaujat, jak moc ho to baví. Časové signály byly přitom danému elektronickému zařízení sdělovány centrální vysílačkou. Zazněly zhruba osmkrát za čtyřiadvacet hodin. Informace tohoto druhu se u každé osoby sbíraly po celý týden. Práce nabyla značného rozsahu; Mihaly Csikszentmihalyi uvádí, že se mu podařilo tímto způsobem dostat více jak sto tisíc sdělení. Své zjišťování neprováděl jen v Chicagu, kde působil na univerzitě, ale – díky ochotné pomoci spolupracovníků – i prakticky po celém světě. Sebraná data potom zpracovával a ukázalo se, že o výsledky práce projevili zájem nejen psychologové, ale i sociologové a řada odborníků různých profesí. Nejjednodušší aktivity se zážitkem flow Z toho, co bylo řečeno, je možno dovodit, že zaujatost a zanícenost pro určitý cíl se netýká jen umělců. Týká se jich to, to je pravda, ale existuje i zaujatost, s níž se můžeme setkat třeba také u malých, ba nejmenších dětí. Stačí jen pozorovat dvouletého chlapce, jak se snaží strčit klíč do zámku nebo jak rozmotává spleť kabelů, které jeho otec již chtěl vyhodit do koše. Jak je tím zaujat! Prožívá v zárodečné formě flow. Flow je možno prožívat i na nejzákladnější úrovni, např. při pohybu, kde jde o to snažit se, být z vlastní iniciativy co nejrychlejší, vylézt nebo skočit výše, vyvinout větší sílu atp. Existuje ale i flow při pohybové aktivitě. Stačí pozorovat seniory, kteří provozují při vhodné hudbě tzv. Sitztanz, tanec vsedě, nebo když prožívají radost z chůze či běhu, jízdy na kole, z tance nebo i jen trénování paměti. A co říci o tělesných slastech lidí, kteří provozují gymnastická tělesná cvičení či hathajógu? A to zde nemluvíme otevřeně o flow při sexuální aktivitě! Existují i radosti a pocity štěstí z aktivizace jiných smyslových orgánů. Příkladem může být hudba – radost z aktivního provozování hudby i radost při jejím naslouchání. Platí to i o těch nejjednodušších akustických podnětech, např. vnímání zvuku zvonů. Týká se to i dítěte, které si na klavíru snaží z vlastní iniciativy vyťukat krásnou melodii nebo vytvořit libozvučnou harmonii. Platí to však i o zážitku z naslouchání skladby, kterou hraje symfonický orchestr. Skladba dozní a my se musíme pomalu snažit dostat se ze zážitku flow do normálního života. O to více se to vztahuje na všechny, kteří aktivně hudbu vytvářejí. Co říkají po doznění dueta vzájemné pohledy houslisty a pianisty, o kterých jsme již mluvili? O takových momentech se právem hovoří jako o něčem, co v nás způsobilo úžas. A v pozadí je i zážitek flow, k němuž nám hudba dopomohla. A co teprve prožívá člověk, jenž proniká do skladby hlouběji a „slyší“ ji v celé její podobě!
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190419
Vertikála pojetí štěstí / 99
S jevem typu flow se setkáváme nejen při pohybu a naslouchání hudbě či při pohledu na krásu v její rozličné podobě. Setkáváme se s ním v případě našeho myšlení. Nejjednodušším příkladem zde může být čtení – čtení nejen románů, ale i poezie a odborných pojednání. Kolikrát nás to, co prožíváme při čtení, uvádí do údivu, který anglický filozof sir Francis Bacon již před čtyřmi stoletími považoval za nejčistší formu radosti a štěstí. A to ještě nemluvíme o hudebnících, kteří jsou s to číst noty nejen písně, ale např. i symfonické skladby a mentálně si představovat hudbu, k níž jsou dané noty vodítkem. Příkladem nám zde může být Beethoven v tom období svého života, kdy ztratil sluch, a přesto psal své skladby. A co teprve začtení se do vědeckých pojednání, která nám otevírá obzory, o nichž jsme neměli ani potuchu. Takové čtení nás unáší – a opět zde máme flow. Není divu, že autor pojetí flow svou kapitolu o radostech a štěstí ze čtení odborných vědeckých prací nadepsal The delight of flow in science – Kouzelný prožitek typu flow z vědy. A co teprve věci týkající se moudrosti. Kolikrát nám i sebekratší citát vyjevující určitou moudrost „dostane do jiného světa“ a úplně nám „vyrazí dech“. Zde nám nejde o co nejbohatší výčet všech možných nejjednodušších smyslových a kognitivních zážitků typu flow. O to se pokoušejí jiní a my jen žasneme nad tím, jak mnoho podob má flow v našem životě, kde všude jej může nalézt. Je tam. A na nás je naučit se ho vidět, radovat se z něj a kultivovat takovéto aktivity. Spisovatel dětských knih a básní Jan Čarek to vyjádřil slovy: „Mít tak oči k vidění, vidět to, co tolik lidí nevidí a neuvidí.“ Zážitky flow při práci Práce je jednou z oblastí, kde se můžeme velice často setkávat s jevy typu flow. Dříve však, nežli otevřeme tuto kapitolu, připomeňme si rozdíly mezi dvěma pojetími práce. Autotelická aktivita (auto – já sám, telic – zaměřená k cíli). Rozumí se jí taková činnost, kterou člověk dělá z radosti pro ni samu, a ne pro nějaký jiný cíl (např. aby za ni dostal zaplaceno). Příkladem mohou být chlapci, kteří hrají fotbal „jen tak“, z radosti z pohybu. Jiným příkladem může být hráč na hoboj či lesní roh, který si hraje „jen tak pro sebe“, z radosti ze hry. A je šťasten. Pokud se něco dělá jen z radosti z toho, že to můžeme dělat (a pro štěstí, které nás přitom zaplavuje), tak hovoříme o intrinsické aktivitě. Ta má jediný účel: působí v nás flow a radost. Extrinsická aktivita. Rozumí se jí činnost, kterou děláme proto, že nám jde v první řadě o něco jiného nežli jen o radost, že se můžeme věnovat konkrétní
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190419
100 / Psychologie pocitů štěstí
činnosti. Plníme např. přikázaný úkol nebo nám jde o finanční odměnu (děláme to „pro peníze“). „Můžeme zažít, že sami vlastní vůlí řídíme to, co děláme, a nemusíme se obávat neznámých sil, o nichž se domníváme, že jsme jen jejich hříčkou. Nemusíme být otroky těchto temných sil, ale pány svého života. V těch okamžicích, kdy se nám to skutečně podaří (řídit či kočírovat svůj vlastní duševní život), pociťujeme určité vzrušení a povznášející nadšení. Máme hluboký pocit radosti a štěstí. Ten nás povzbuzuje ještě dlouho po tom, co jsme to zažili. Zůstává nám připomínkou poznání, čím by náš život mohl být.“ „Nejlepší momenty našeho života jsou vzácnými chvílemi, ale nejsou něčím pasivním. Právě naopak. Tyto nejlepší momenty našeho života přicházejí ve chvílích, kdy se z vlastní vůle o něco snažíme – kdy nám jde o něco, co je sice obtížné, avšak má to svou cenu. V takových chvílích jsou tělo i psychika na vrcholu své vůbec možné aktivity.“ M. Csikszentmihalyi (2011, s. 3)
Příkladem zážitku flow může být situace plavce, který závodí nejen s druhými, ale i sám se sebou. Snaží se ze sebe dostat vše, co se jen dá. Mihaly Csikszentmihalyi se domnívá, že takovýchto příležitostí prožít vrcholný zážitek existuje v životě nespočetné množství. Jde jen o to vidět je a chopit se jich. K tomu dodává: „Mít pevně v rukou všechny své fyzické i psychické síly není snadné. Někdy ,být pánem svého myšlení i činění‘ je dokonce i velice bolestivé. Co přitom prožijeme, se však podílí na tom, čím bude náš život. Daří-li se nám to, poznáváme, co to je opravdové štěstí.“ (s. 4) Radost ze hry Mnohé o tom, co se děje, pokud člověk zažívá flow, nám může názorně ukázat aktivita stará jako snad lidstvo samo – hra. Mihaly Csikszentmihalyi uvádí jako příklad přirozené podoby jevu typu flow situaci malého dítěte, které se snaží postavit věž ze všech kostek, které má. Právě dává na vrchol své pyramidy poslední kostku. Když se mu to podaří, rozesměje se. Někdy dokonce i skáče radostí, že to dokázalo. Zažilo flow! Řekneme-li hra, pak nemáme na mysli jednu jedinou hru (např. šach nebo i jen Člověče, nezlob se!), ale celou poměrně rozsáhlou množinu her. Hrou tak může být nejen fotbal či hokej, ale i divadelní hra, ba dokonce řešení riskantní situace – ať to je v obchodním jednání, ve výzkumu či v léčení pacienta. A to ještě nehovoříme o rysech hry v takových událostech, kdy dvě skupiny lidí vedou proti sobě válku. Nechoďme však tak daleko a podívejme se na klasickou podobu hry, když si děti hrají na schovávanou nebo když se pustí do již zmíněné
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190419