Lidová píseň a sborová tvorba (Ukázka, strana 99)

Page 1

98

bohatá souprava bicích) z roku 2008. Skladatel zde pracoval s vysoce stylizovanými melodiemi, harmoniemi a rytmy moravské lidové hudby, v 2. větě (Frýdecký zvony) pak použil materiálu dvou lidových písní, Okolo Frýdku cestička a Ty frýdecký zvony pěkně znějí. Pokud se omezíme na artificiální hudbu, množství přímých citací lidových písní v průběhu 20. století ubývá. Jinak je tomu ovšem s hudbou populární (dechovkou, tzv. lidovkou apod.), kde především orchestrální směsi a úpravy pro zpěv s různě obsazeným instrumentálním doprovodem tvoří jednu z jejích kvantitativně nejbohatších oblastí.

1.3 Písně zlidovělé Překonávání hranic mezi umělou a lidovou hudbou nebyl proces jednostranný. Již po celá staletí, zvláště pak od počátku národního obrození pronikalo omezené množství umělých písní (mohlo se jednat o umělý text ve spojení s umělým nebo lidovým nápěvem) do lidového prostředí, kde se některé z nich rozšířily do té míry, že se začaly chovat jako lidové písně – staly se součástí ústní tradice a stejně jako lidové písně procházely variačním procesem. Pro tento typ písňového repertoáru se vžil termín zlidovělá píseň.225 Jako příklad použití lidové melodie k novému, většinou na aktuální událost či situaci reagujícímu textu, lze uvést píseň Karla Havlíčka Borovského Hájek jako mléko kvetl.226 225

226

Dříve častěji používaný termín „znárodnělá píseň“ dnes chápeme ve významu písně s vlasteneckým obsahem. (Stejným způsobem lze vymezit vztah mezi pojmy „lidová píseň“ a „národní píseň“.) Studiu zlidovělé písně se u nás jako první intenzivně věnovali Bedřich Václavek a Robert Smetana (viz kapitolu 1.6.2). O vzniku této písně se dochovalo svědectví pátera M. Veselského v práci Karla Havlíčka Kutnohorský pobyt a porotní soud: „Když Havlíček vydával v Kutné Hoře ‚Slovana‘, docházel častěji do Libenic (...) Roku 1850 pozval jej rolník Václav Mojžíš na posvícení (…) Po staročeském pohoštění vyšli hosté do zahrady a rozložili se pod košatou jabloní. Havlíček leže stranou opřen zahleděl se na vrchy Kaňkovské a přemýšlel. Po chvíli se vzchopil a pravil: ‚Zazpíváme si novou, právě urobenou píseň!‘ A tu počal zpívati: ‚Hájek jako mléko kvetl – slavík zpíval jako flašinetl – kantor by to nedoved!‘ při čemž schválně ukázal proutkem na přítele svého P. M. Veselského, ředitele kůru v Hoře Kutné. Zazněl všeobecný smích, přítomní opakovali improvisaci Havlíčkovu, studující kutnohorští ji do zápisníků zaznamenávali. Havlíček však dodal: ‚To není ještě všechno; pohlédněte na oblohu‘ a pokračoval: ‚Měsíček jak mazaneček – na nebíčku špulí svou hubičku – a čtverák se usmívá.‘ Píseň opakována, pilně zapisována a Havlíček měl radost, že vtipným výmyslem rozveselil přátelskou společnost (…) Libenice s hrdostí posud vzpomínají, jak u nich o posvícení vznikla dnes znárodnělá, hojnými varianty rozhojnělá píseň Havlíčkova.“ [cit. 1. 5. 2009]. Dostupné na: http://rodokmen.psinec.com/ obce/tuma/kolinsko/libenice.html

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190339


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Lidová píseň a sborová tvorba (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu