pod jemným sametem nebo hrubší či lesklou látkou, která nám bez otěží a bez sedla kluše na ňadrech a na hrudi, jak bychom mohli pokračovat v té frašce, protože stejně jako jiné večírky i tento je pouhá fraška, je méně skutečný i ve srovnání s představením s názvem Vysokoškolské koleje našeho mládí, i když nyní hrajeme odlišnou roli a s mnohem men ším přesvědčením, než když jsme se tvářili, že jsme mladí bezstarostní studenti, kteří se ulili z hodiny a vydávají se na procházku k moři, snad protože nadšení z nás s roky opadlo nebo snad protože nám teď chybí odpovídající pub likum – kam zmizeli ti starci, kteří si na lavičkách čítali noviny, ty tlusté ženy obklopené dětmi a s nákupem v koší kách, ti příkří knihovníci –, zde jsme jak naše vlastní obe censtvo, tak sama podívaná, protože sluhové jsou pouhými stíny, nejsou ničím víc než pouhými přízračnými nosiči stří brných podnosů, které se zdají samotné klouzat zahradou, a není tady žádné jiné obecenstvo než Clara, která nám od hrazení bazénu výsměšně připíjí na naši počest a ví, že hra jeme špatně, že jsme jen druhořadí herci, a má podezření, že snad jsem ji sem přivedla jen proto, aby naše žalostné před stavení mělo alespoň jednoho skutečného diváka, protože bez diváka, i kdyby byl jen jeden, divadlo neexistuje – budu jí muset později vysvětlit, že tomu tak není, že jsem ji sem ve skutečnosti přivedla proto, abych ji vyzkoušela a zjistila, jestli objeví ukrytý hrášek a zda je skutečně tou nejprincez novatější princeznou ze všech –, a musela jsem uznat, že také mně se líbí hrát, líbí se mi přestrojovat se a nořit se do tohoto nekonečného sledu frašek, který má svůj počátek v době dospívání: do té doby neexistovaly žádné frašky, jen hry, a ty byly a vždy jsou posvátné – rodíme se a vyrůstáme v posvátném světě her, kde vše je skutečné, abychom nako nec dorostli do této maškarády dospělých.
∙ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190013