Perunova krev I (Ukázka, strana 99)

pistoli. Libor Mátl se přitom nehezky zašklebil. „To je negativní motivace, že jo. A pak mám i pozitivní motivaci. Když dostanu ty šutry zpět, slíbil mi Kyril sto tisíc euro. V případě úspěchu je polovina tvoje.“ „Jsem rád, že ses zmínil o té pozitivní motivaci, protože jinak bys už byl mrtvý, debile,“ zakřenil se Mátl a konečně odhalil, co jeho pravá ruka celou dobu dělala skryta za kolem křesla. Svírala škorpion, nebo-li samopal vzor 61. „Zase bych musel měnit koberec jako po těch vietnamských dealerech. A víš, jak blbě se kriplovi na vozíku mění koberec?“ „Umím si to představit,“ odvětil jsem a opatrně schoval pistoli zpátky do batůžku. *** Existoval jediný způsob, jak zjistit, co je zač to přepadové komando, které zmasakrovalo moje lidi. Informace. Došlo k úniku informací. Někdo jim musel vyzradit, že a kde se výměna peněz za diamanty odehrává. To věděli předem jenom tři Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189892

lidé. Dva z nich, Nachtigall a Rybionek, jsou mrtví, rozmašírovaní na boloňskou omáčku a trochu kostí parchantem v baloňáku. Tím třetím byl Josef Hladil. Žádné velké ilegální obchody si jednotlivé zločinecké skupiny nedojednávaly na přímo.

Vždycky je měli na starosti zprostředkovatelé.

Zvyšovali sice množství osob, které byly do transakce zasvěceny, ale zároveň minimalizovaly riziko odhalení. Před tímhle kšeftem jsme používali jiné zprostředkovatele, ale u tohohle obchodu trvali Ukrajinci na Hladilovi. Když jsme si ověřovali jeho pověst, každý tvrdil, že je naprosto spolehlivý, ale i nejspolehlivější člověk jednou přestane být spolehlivým. Buď nás prodal přímo, nebo udělal chybu a někdo se domákl, jaký obchod zprostředkoval a kde. Ať tak nebo tak, představoval jedinou šanci, jak se dostat k Jarilovi a jeho lidem. A tím pádem k diamantům, po kterých tak toužil kníže Kyril. *** Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189892

Domluvit si schůzku s Hladilem bylo velmi složité. Osobně bych to nedokázal. Kšeft s ním dojednával Nachtigall osobně a jediný rande, který je teď schopen si dát, je s červama.

Naštěstí Libor byl ve světě zločinu celebrita, takže brzy na našeho člověka získal šifrované spojení. Všechno probíhalo prostřednictvím sítě Tor, místa na internetu, na které byla i CIA krátká. Problém spočíval v tom, že dostat se ke konkrétnímu člověku, bylo nemožné. Všichni tu fungovali v identitě kódů a šifer. Pro mě osobně to bylo stejně nepochopitelné jako kvantová fyzika, ale Libor byl ve svém živlu. I tak trvalo týden, než nám Hladil kývl na schůzku. Byl nějak podezřele opatrný. Ani jsem se mu nedivil.

Předpokládal jsem, že po něm jdu nejen já, ale i Ukrajinci. „Fakt tě v životě neviděl?“ zeptal se mě už asi podesátý Libor. Seděli jsme v jeho volvu a dávali si poslední cigaretu před akcí. Mátl si vůbec nežil špatně. Koneckonců, jako obchodník s ilegálními zbraněmi si mohl dovolit slušné provize. Stejně ale bylo vidět, jak sešel.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189892