Jeho kobyla, ačkoliv byla polekaná, se nesplašila a neutekla a Steelovi tedy netrvalo dlouho a byl zpět na cestě. Myslel si, že mu možná lovecká společnost daruje něco k snědku, ale nestalo se tak a on musel po zbytek putování do Paříže zůstat téměř bez jídla. U Senlisu překročil další řeku a zanedlouho se napojil na další cestu. Zvýšil rychlost, popohnal kobylu a ta cválala po neupravené cestě a za sebou nechávala oblaka prachu. Prach se zvedal tak, že jakmile po poledni dorazil do vesnice Le Bourget, měl jeho červený kabát růžový nádech. Kobyla pomalu vystoupala na kopec za vesnicí a Steel zjistil, že se nachází v malé vísce Montmartre, kde se na vrcholku kopce tyčil skromný kostel a okolo něj byly rozložené domky se střechami pokrytými taškami a obrostlé vinnou révou. Při tom pohledu dostal žízeň a začal se poohlížet po hospodě, když jej zaujalo něco daleko na jihu. Stál na okraji vrcholku kopce, shlížel na úrodné údolí a najednou spatřil město Paříž, které se před ním rozprostíralo a on rozeznával věže a střechy tetelící se horkem a kouř, který se valil z nesčetných komínů. Jeho středem se vinula řeka Seina a na ostrově na řece čněly věže katedrály. Viděl mosty vedoucí přes řeku, obrovský palác obklopený zelenými zahradami a chrámy a zvonice a mnoho kostelů. Nikdy jej ani ve snu nenapadlo, že se jednou bude dívat na hlavní město Francie, centrum civilizace, kvůli němuž celý život válčil. Necítil nenávist k Francouzům jako k národu. Věděl, jak úžasná je jejich hudba, umění a písemnictví. Jenže na bojišti je prostě nezbytné nenávidět muže, který se vás chystá zabít. Říkal si, zdali se mu vůbec podaří spřátelit se s Francouzem a co ten Charpentier bude zač. Tyto myšlenky jej však příliš rozptylovaly, a tak se raději vydal do údolí. Připadalo mu, jako kdyby vjížděl rovnou do chřtánu nebezpečné bestie. Jeho cestování brzy skončí, avšak jeho úkol teprve začne. Město nebylo obklopeno hradbami, což potvrzovalo, jak brilantní je Marlboroughův plán a jak je král Ludvík zpupný a pyšný, když se domnívá, že jeho město je i bez opevnění nedobytné. Stráže v bílých uniformách u severní brány Steelovi ledabyle pokynuly, k jeho uniformě neměly námitek a pustily jej dovnitř. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189642