98/
mládí. Usmál se. „Určitě tam bude místo i pro jednoho navíc. Pojďte, dáme si kávu a vysvětlím vám, do čeho se chcete pustit. Už jste někdy hrozny sklízela?“ „Mockrát. Ve Státech. A v Austrálii, kde jsem vinařství studovala.“ Měla na sobě džíny zastrčené do holínek a přes ramena tašku, která zřejmě pocházela z armádního výprodeje. „Dobře, Jacqueline. Já bych vás mohl vyzvednout tady v café až v jedenáct, ale možná byste se stejně chtěla předtím převléct do pracovního. Anebo bych vás svěřil svému komunistickému příteli Montsourisovi, zarputilému revolucionáři, který lituje, že Stalin už není mezi námi. Ten pojede k Joeovi už dřív a určitě vás rád vezme s sebou.“ Fauquetovo café už bylo plné obvyklých hostů, prodavačů ze stánků, kteří si zaskočili na kávu, než se zase vrátí na trh. Fauquet, elegantní v bílé zástěře a s bílým čepcem, vyšel zpoza pozinkovaného barového pultu a kráčel Brunovi vstříc, aby mu potřásl rukou a informoval ho, že poslední várka croissantů je ještě pořád horká, protože je právě vytáhl z trouby. „Dneska ne, mon vieux. Jen jednu rychlou kávu. Musím si nechat v žaludku místo na hostinu u Joea.“ Bruno se vydal podél barového pultu, potřásal si rukou se stálými hosty a představoval všem Jacqueline jako stagiaire z Hubertovy cave. Muži ji zdravili a s neohrabanou galantností se ukláněli, když jí potřásali rukou. Pierrot jí okamžitě objednal petit blanc a Pascal jí nabídl café crème. Fauquet smekl šéfovskou čepici a Montsouris utřel papírovým ubrouskem sedátko, na které se mladá dáma měla posadit uprostřed půlkruhu obdivovatelů. Jacqueline se se smíchem usadila a přátelsky konverzovala, ale Bruno si nemohl nevšimnout, že se co chvíli dívá oknem ven na náměstí. Když sledoval její pohled, uviděl, že se u Alphonsova stánku objevil Max. Jacqueline sklouzla z židličky a chystala se odejít. Pak Bruno uviděl Dominique, jak přechází od otcova stánku k Maxovi, objímá ho a odvádí stranou za jeden ze sloupů podpírajících Mairie, jako by mu nutně potřebovala něco důvěrně říct. Zřejmě něco o tom ohni, napadlo Bruna. Nebo o té demonstraci. Každopádně litoval, že
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188963