Možná mi ani není líto, že jsem šla tenkrát v neděli na fotbal. Ten zápas byl skvělý. Začát kem druhé čtvrtiny jsme prohrávali o dvacet jed na bodů, ale Rocca měl naštěstí svůj den – skóro val vždycky, když se mu naskytla příležitost. Navíc jsme získali pár volných kopů, pak jsme vstřelili tři góly za sebou a zničehonic jsme měli šestnáct bodů náskok. Diváci šíleli. „Colling -wood! Colling-wood!“ Společně jsme tleskali a skandovali tak hlasitě, že to přehlušilo všechny naše myšlenky. Včetně těch o otravných milova ných sestřenicích, které právě umírají.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188803