Proslýchá se, že dluží hromadu peněz těm nesprávným lidem. Pak přijde na řadu autohavárie. Nechá jednu šlapku řídit svůj sporťák. Ona je zfetovaná krystalickým amfetaminem, Jurijev je zlitý do němoty. Sporťák na dálnici přeletí středová svodidla, v rychlosti dvě stě kilometrů za hodinu vjede do protisměru a předkem auta sestřelí Volkswagen Golf. Žena i její tři děti v Golfu jsou na místě mrtví. Osmiletý chlapec, který seděl vedle maminky vpředu, měl na sobě Jurijevův dres s číslem devět. Zbytek svého jmění utratí za drahého právníka. Právník ho z toho dostane, vyvázne se šestiměsíční podmínkou. Jenže kanadským pisálkům od novin to ještě nestačí, chtějí, aby se Jurijev dál smažil. Jurijev proto zamíří zpátky do Ruska. Je zvolen hlavním trenérem národního olympijského hokejového týmu. V tisku to znovu způsobí poprask. Spojené státy se na tom přiživí a pohrozí, že odstoupí z následující zimní olympiády. Jako důvod přitom uvádějí „svou morální povinnost chránit rodinné hodnoty“. Doktor udělí Jurijevovi zákaz jakéhokoli kontaktu s olympijským hnutím. Jurijev se na dvacet let ztratí z očí a pak se objeví ve Švýcarsku. Chce Doktorovi cosi předat, je to prý otázka života a smrti, ale znovu se po něm slehne zem. Najděte ho, a udělejte to dřív, než se to podaří těm zatraceným pisálkům od novin. Jenže kde začít? Optal se na něj v hotelu Port Royal v Montreux. Další recepční, další přízvuk, a pořád ta samá písnička. Jurijev se od včerejška do hotelu nevrátil, neozval se a neptal se, jestli mu někdo náhodou nenechal nějaký vzkaz. „Mimochodem, není tu někde poblíž hotelu kasino?“ „Kasino? Děláte si legraci?“ Kasino Barrière. Herní automaty, ruleta, blackjack. Od Jurijevova hotelu to bylo co by kamenem dohodil. Harperovi bleskla hlavou jedna z událostí pátečního dne. Ještě než se vydal na schůzku s Jurijevem, zastavil se v baru v hotelu Palace na pár panáků. U baru byla nějaká žena a měla tam s sebou několik přátel. Přišla k němu a prohodila, že jí připadá, že by uvítal přátelskou společnost a zřejmě by to potřeboval jako sůl. Vylezlo z ní, že je Londýňanka a bydlí na druhé straně jezera v Évianu. Měla kaštanové vlasy a pěkné nohy a na rukou měla černé kozinkové 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188384