98
božská stvoření, která ještě neposkvrnila ženství. Kdyby to bylo možné, Ariff by je takové chtěl mít navždy. Dívka zasténala. Neuměla arabsky a on ani slovo španělsky, čímž se problém s konverzací eliminoval. Jedinou komunikací, která jeho návštěvu obvykle provázela, bylo naštěstí jen několik výkřiků, když používal její tělo. Dnes to bylo ještě lepší – jak se v ní pohyboval, dívka sotva zasténala. Díky tomu byl hotový mnohem rychleji než jindy, což ho neuvěřitelně potěšilo. Čím kratší dobu uspokojení vyžadovalo, tím bylo pro Ariffa lepší. Sklouzl ze své společnice, poplácal ji po stehně, aby jí dokázal, jak oceňuje její tělo a šel se do koupelny osprchovat. Nechal si teplou vodu bušit do hlavy a stékat po těle. Cítil se po sexu unavený. Sice se udržoval ve formě, ale dny jeho mládí už byly dávno sečteny. Z pravidelných zdravotních prohlídek Ariff věděl, že je na osmašedesátníka zdravý a ve skvělé kondici. Navzdory neustálému napětí a nebezpečí spojenými s jeho povoláním měl tlak výrazně pod normálem. Chápal, že jeho profesi provází řada nevyhnutelných rizik, a tím pádem netrávil zbytečně čas tím, že by se jimi v duchu příliš zaobíral. Platil jiné, aby to dělali za něj, a platil je velmi dobře. Pět desetiletí ilegálního obchodování se zbraněmi vyneslo Ariffovi nesmírné bohatství, stejně jako předtím jeho otci. Ten pašoval z Egypta zbraně do Gazy téměř třicet let, dokud ho nezabilo izraelské komando. Ariff byl tehdy ještě chlapec, ale vzal si z otcovy smrti důležité ponaučení: Vždy se vyhýbal tomu, aby přepravu zbraní řídil osobně. Sám vyjednával jen ty nejdůležitější detaily. Otcova smrt ho také naučila, že si musí vybírat lidi, se kterými jedná. Lidé, s nimiž obchodoval, měli nepřátele, a protože jim dodával zbraně, musel jejich nepřátele považovat i za svoje. Tato filozofie ho nutila držet si odstup od obchodování s veškerými chemickými, biologickými nebo nukleárními zbraněmi. Ve vteřině, kdy by ta-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187862