Chloe Palov
lal na pumpě Gas’N‘Go, byl tenhle Jeníček Angličan. Co je to za zatracenou ironii? Každý, kdo byl obeznámen s historií kmene, totiž věděl, že to byli právě Angličani, kteří zavinili odchod Narragansettů ze scény. Přišli. Viděli. Zvítězili. Tonto dostal chuť na cigaretu a sáhl do kapsičky u košile pro krabičku marlborek. Netrpělivě zatřepal zápěstím, aby jednu z balíčku uvolnil, sevřel filtr mezi rty a vytáhl ji ven. Další z malých životních ironií, pomyslel si, když cvakl zapalovačem. Nebýt krabičky cigaret, nikdy by se nedozvěděl o Yawgoogovi. Ani o pokladu. Nebo jak to bylo, když tady přistál Verazzano s rytíři. Onoho červencového rána roku 2003, kdy zašel do trafiky v Charlestownu koupit si krabičku cigaret, bylo hrozné vedro. Předchozí noc strávil v okresním vězení pro opilství a výtržnost. Začalo to slovní výměnou názorů s jedním nádeníkem, který se dopustil té chyby a řekl mu, že je ožralá a líná rudá kůže. Na té ožralosti něco bylo, protože měl v sobě dvanáct piv, ale líný tedy rozhodně nebyl, protože makal padesát hodin týdně na pile. Jenže byl vznětlivý, a tak se za křivé nařčení pomstil jedním rychlým a nečekaným úderem pěstí. Následujícího rána, když se vpotácel do trafiky v rezervaci, otrávený z nehorázné kocoviny a z noci strávené na tenké zprohýbané matraci v jedné cele s odporným chlapem, který jen pouštěl větry, měl všeho právě tak plné zuby. Podával právě zmuchlanou pětku holce za pultem, když dovnitř vpadla trojice policistů státu Rhode Island. Dva z těch uniformovaných mizerů měli vytažené zbraně. Třetí držel na vodítku vrčícího německého ovčáka. Jejich velitel se škodolibým úsměškem zařval: „Ruce tak, abychom na ně viděli! Všichni!“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187861
templářská šifra
Tonto, obdařený vrozenou nedůvěrou k autoritám, si dal zatraceně záležet, aby policajt, který ho chtěl sebrat – za to, že si chtěl koupit podělaný cigára! – mu na obě ruce opravdu dobře uviděl. Těsně předtím je však sbalil v pěst a zasadil tomu bastardovi pravý hák. V trafice vypuklo peklo, jako kdyby se ta rána rozlehla po celém světě. Nakonec všichni skončili v želízkách, včetně patnáctiletého kluka, který se staral o sklad. Přestože Tonto věděl, za co sebrali jeho – za zvlášť nebezpečné napadení úředního činitele – neměl potuchy, proč policajti provedli razii v trafice rezervace. Teprve když mu bylo sděleno, z čeho bude obžalován, ho veřejný obhájce informoval, že stát Rhode Island nerad vidí, když Indiáni v rezervaci prodávají nezdaněné cigarety. Stát tím ročně přichází o sto milionů dolarů. Bylo to k neuvěření. Dostal dva roky v nápravném zařízení Johna J. Morana za nezaplacenou daň! Jako kdyby jeho život nestál za starou belu už předtím, než soudce uhodil kladívkem. Jeho žena ho totiž opustila se šoférem kamionu, se kterým se seznámila na odpočívadle u silnice. Tonto rychle zjistil, že vězení s člověkem provede jednu ze dvou věcí: Buď se z něj stane lepší zločinec, nebo lepší člověk. On se stal lepším Narragansettem. A nejspíš byste neřekli, že cesta k nápravě může začít krabičkou kuřiva. Byl v base asi tři týdny, když ho jeden domorodec jménem Annawon Tucker chtěl pumpnout o cigaretu. Zdráhavě mu vyhověl, přestože už měl jenom půl balíčku. „Už tě někdy napadlo, že by sis změnil jméno?“ zeptal se ho ten drzý hajzlík. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187861
Chloe Palov
Tonto dostal indiánské jméno už jako dítě, znělo Ze všech nejšťastnější. Jenže ho odjakživa nesnášel a Tonto mu připadalo jako menší ze dvou zel. Jak se asi jmenuje tenhle chytrák? Běžící želva? Nebo mu dali nějaké jiné hloupé indiánské jméno? „Až budeš připravený se vzmužit a vydat se Červenou cestou, dej mi vědět,“ pravil pak Annawon a s tímto záhadným výrokem odešel. Červená cesta. Něco jako Cesta žluté cihly, až na to, že ta vedla k tradičnímu píspunku. K indiánské sauně, kde si očišťovali ducha i tělo. Nebál se toho, přestože žil v rezervaci a nikdy nebyl na válečné stezce. Nikdy se taky nezajímal o historii kmene ani o jeho tradice. K čemu by to bylo dobré? Bílý muž dávno rozhodl, že domorodé kmeny jsou trpěnou menšinou, nikoli národem. A nošení náhrdelníku wampum na tom nemohlo nic změnit. Z nějakého důvodu však to „pozvání“ nedokázal dostat z hlavy. Snad to bylo těmi řečmi, že se má vzmužit, které byly jen špatně skrytou urážkou. Nebo vězeňskou nudou. Ať už to ale bylo čímkoli, poprvé v životě byl náhle na něco zvědavý. Začalo to docela prostě. Několikrát si společně zakouřili a Annawon mu vyprávěl o historii kmene. Tyto první lekce byly vesměs o slavných dnech, kdy byli Narragansettové mocným kmenem, jemuž vládli velcí náčelníci, kteří od menších kmenů, jako byli Wampanoagové a Niantikové, vybírali poplatky. S příchodem prvních bílých kolonistů v sedmnáctém století se ale vše změnilo. Od té chvíle už se národu Narragansettů nedařilo. Všechno bylo špatně. Nejprve v roce 1633 vypukla epidemie neštovic. Za 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187861