Chloe Palov
Finn, který jednoznačně k těmto lidem nepatřil, pokrčil rameny. „Tančím podle své vlastní melodie. Proč Japonsko?“ „Promiňte?“ Kate potřásla hlavou a v duchu se ptala, jestli jí něco neuniklo. „Povídala jste, že vaše rodina odletěla na dovolenou do Japonska.“ „Zmínila jsem se o tom přede dvěma dny. To vám trvalo tak dlouho vymyslet tuhle otázku?“ Odpověděl s dalším pokrčením ramen. „Co vám na to mám říct? Měl jsem pořád co dělat.“ „Abych tedy na váš opožděný dotaz odpověděla, tak mí rodiče se každoročně účastní Šikoku Hačidžuhakkašo.“ „Co proboha je -?“ „Je to japonská duchovní pouť,“ předběhla ho dřív, než stačil dopovědět. „Dva měsíce trvající poutní cesta po osmaosmdesáti různých buddhistických chrámech školy Šingon. Když jsem byla dítě, chodívali jsme na tuhle pouť každé léto.“ Finn se ušklíbl a jen stěží zadržoval smích. „Opravte mě, jestli jsem to špatně pochopil: Letět osm tisíc kilometrů a pak šedesát dní chodit pěšky. A to jsem si myslel, jak jsme to v katolickém meditačním koutku pro mládež měli blbé.“ Jeho tmavohnědé oči vesele zamrkaly. „Neřekla jsem, že mě to těšilo. Naopak jsem každý rok rodiče přemlouvala, abychom raději jeli do Disneylandu.“ Vždycky však skončila na ostrově Šikoku v bílých šatech a s kloboukem ze suché ostřice, což byl tradiční poutní úbor. „Vaši rodiče jsou tedy Japonci?“ „Matka je napůl Japonka.“ Produkt mezirasového manželství v době, kdy byl v amerických dějinách Japonec persona non grata. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187860