máslem… Taky celou hlavu a ocas… prostì ho celého ofáèoval a pomatlal máslem – mrtvýho psa. Vykøikla jsem: ‚Proboha, co to dìláš?‘“ Syn jí odpovìdìl: „Víš, maminko, chtìl bych, aby zajel do nebe rychleji.“ „Hnedka mì napadlo,“ pokraèovala, „že nìco podobného musel vidìt v seriálu Sezamová ulice nebo v nìèem podobném.“ „O téhle pøíhodì jsem se o nìkolik let pozdìji zmínila pøítelkyni. Bylo to v dobì, kdy jsem o minulých životech nic nevìdìla. Pøítelkynì pak nad šálkem èaje jen tak prohodila: ,No jo, musel být kdysi Egypťanem… Ti takhle své psy pochovávali… V minulém životì byl Egypťan, proto ho pomazal a zabalil…‘“ Druhého dne jí pøítelkynì pøinesla knihu popisující zpùsoby, jakými se ve starovìkém Egyptì pochovávalo. „Když mi pak v knížce ukázala jeden obrázek, uvìdomila jsem si, že pøesnì takhle náš pes vypadal. Zeptala jsem se syna, jestli si ještì pamatuje, co tenkrát se psem udìlal… a on øekl, že ano. Prý hned v tom okamžiku, kdy zemøel, vìUkázka elektronické knihy, UID: KOS187850
dìl, co musí udìlat… Musel se o nìj postarat, protože hned nad jeho tìlem se vznášela jeho duše. Dokázal to pochopit ve svých tøech letech a hned se pustil do práce.“ Na závìr poznamenala: „Teï jsem pøesvìdèená, že býval Egypťanem, což je skvìlé. Jsme totiž Židé, takže se jedná o krásné míšení kultur.“ Spisovatel Carey Williams mi vyprávìl jiný fascinující pøíbìh, který se tentokrát týkal dvouletých chlapcù – dvojèat – žijících v New Yorku. Jejich otec byl vynikající lékaø. Jednoho dne si spolu s manželkou všimli, že dvojèata spolu rozmlouvají podivnou øeèí, daleko rafinovanìjší, než by dìti jejich vìku dokázaly vymyslet. Vùbec nepoužívali umìle vytvoøená slova oznaèující známé vìci, jako jsou televize nebo telefon, ale hovoøili jazykem daleko komplikovanìjším. Rodièe taková slova nikdy pøedtím neslyšeli. Vzali proto chlapce na jazykovou katedru Kolumbijské univerzity, kde profesor starých jazykù identifikoval jejich „dìtské žvatlání“ jako aramejštinu. Jedná se prakticky o mrtvý jazyk, Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187850
kterým se mluví pouze v odlehlé oblasti Sýrie. Tento semitský jazyk byl zejména rozšíøen v prostøedí Palestiny pøibližnì v dobì Ježíše Krista. Takovýto starý jazyk nemùžete odposlouchat z noèního vysílání kabelové televize, a to ani v New Yorku. Podobnou znalost si ale dokážete vyvolat z pamìťové databanky minulých životù. Zejména dìti jsou v tomto smìru velice zdatné. Malých dìtí se mùžete napøíklad zeptat, jestli si pamatují na dobu, kdy kdysi bývaly „velké“. Peèlivì naslouchejte jejich odpovìdím, protože mohou být i nìèím víc, než jen výplodem bujné pøedstavivosti. Dítì vám totiž mùže poskytnout podrobnosti o minulém životì. Sledovat, s jakou radostí a bezprostøedností si dìti hrají, je vždy velice užiteèné. Mnozí z nás už totiž dávno zapomnìli, jak se bavit a užívat si jednoduchých radostí života. Naši mysl až pøíliš zatìžují myšlenky na úspìch èi neúspìch, dojem, jaký dìláme na ostatní, nebo myšlenky na budoucnost. Zapomnìli jsme si hrát a užívat si a naše dìti nám to pøipomínají. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187850