A u r a
–
B r á n a
k
d u š i
ní záleželo, nevadilo mu, že všechny kouty domu nejsou perfektně uklizené, že děti zůstávají doma, přivedou si dokonce kamaráda, jenž si chce hrát s jejich psem a ten v jednom kuse štěká. O předváděný dokonalý svět nestál, takže když to ženě došlo a povolil tlak, jemuž podléhala, spadl jí velký kámen ze srdce, mohla opět svobodně dýchat a žít svůj normální život bez jakéhokoli předstírání. Z toho zřetelně vyplývá, jak silně mohou působit kolektivní pole, pokud je považujeme za daná a nezměnitelná. Velmi často se přenášejí z matky na dceru vnucené představy o vedení domácnosti, o příkladném pořádku, o tom, co vše by měla žena dělat, aby byla dobrou matkou a manželkou, a to většinou v dobré víře, že se to prostě patří. Pořádek je jistě důležitou podmínkou pro harmonický tok energie v obytném prostoru, ale vedle odpovědnosti za rodinu je stejně důležité naslouchat podnětům vlastní inspirace. Některé síly se nás snaží vtáhnout do kleští svého zotročujícího pole, abychom prožívali jeho obsah a tím je posilovali. Naše žena díky vnímanému tlaku mohla pochopit, že tato síla působí proti jejím intuitivním pokynům. Donucování a tlak téměř vždy vyvolávají pevně vybudovaná energetická pole, která nám chtějí vnutit svoji vůli. Vyjádření osobních potřeb a otevřené přiznání špatných pocitů, které nás v určitých situacích postihují, dovolují energetickému poli vibrovat ve frekvenci duchovního vedení. Zpracujeme-li tímto způsobem všechny tísnivé a potlačené emoce a odpovídající situaci objasníme buď osobním sdělením, nebo duchovním zprostředkováním, může to vést k dramatickému uvolnění pocitů. Přestaneme náhle prožívat tísnivá nevyřízená pole a můžeme se opět věnovat jiné práci. Nemusíme plýtvat energií na potlačování vlastních potřeb, což zatěžuje srdce a žaludek. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187847
I tentokrát můžeme opět pozorovat v auře, že se na nás lepí cizí a zlé pozemské energetické struktury, jež se živí produkovanými emocemi, které s niterným hněvem a zpravidla dlouho hromaděným vztekem přenášíme na druhé. Většinou se naše určité dílčí oblasti snaží udělat z osoby, s níž se potýkáme, obětního beránka. Často jde o někoho, o kom se ani dost jasně nevyjádříme, co vlastně provedl. To bývá snadnější, než se zabývat skutečností. Ze vzteku se dá báječně přesunout odpovědnost a vina na druhého – tudy ovšem cesta nevede. Zlobíme-li se na někoho, ovládne nás hněv a náš emoční stav se dále zhorší. Proto nám takové situace vždy připomenou, že je třeba něco změnit ve vlastním nitru. Takto se nás cizí elementy drží a snaží se námi manipulovat, aby zakryly pravý stav věci a mohly dále produkovat zlost, odpor, závist či jiné negativní emoce. Popudy, které nás rozpalují, pocházejí právě od nich. Vždy však máme možnost se takových přílepků zbavit směrováním působících dílčích složek k lásce a kritické situace tímto způsobem zvládat jak nyní, tak i v budoucnosti. Není to ale vůbec lehké, protože musíme vyrukovat proti poli, které nám neustále namlouvá, že si vedeme dobře a děláme vše správně. Co je však skutečně „správné“? Určitě je správné to, co nám řekne naše nitro, a ne to, co si pod tím představují myšlenková pole, která si lidé svévolně vytvářejí. Kdyby všichni lidé vibrovali v souladu s tvůrčími silami a svým duchovním vedením, neexistovaly by žádné kontroverzní cesty. Všichni by vnímali pravdu skrytou za věcmi a společné úsilí by mělo základ a smysl v denním snažení. Takový ideální stav na naší planetě dosud nenastal, ale s pomocí duchovního světa se snad tato vize jednou uskuteční. Do té doby si musíme vážit štěstí, že se můžeme takovou cestou vydat sami a aspoň své vlastní kroky směřovat k pravdě.
M a n u e l a
O e t i n g e r o v á
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187847
A u r a
–
B r á n a
k
d u š i
*** Následující příklad rovněž ukáže, jak se může pole osobních prožitků silně omezit. Jedna žena v sobě náhle pocítila stále silnější chuť na alkohol. Před mnoha lety jistou dobu hodně pila, ale tuto neblahou vášeň úspěšně potlačila. Nyní však opět nedokázala alkoholu odolat a začínala už odpoledne tím, že si nalila sklenku sektu. Bylo to však provázeno nedobrými pocity a hryzalo ji svědomí. Ukázalo se, že její nová touha po alkoholu se datuje přesně od okamžiku, kdy jí zemřel strýc a opustil svoje pozemské tělo. Měla ho ráda a jeho pijácká neřest, kterou se teta snažila vždy tajit, její lásku ke strýčkovi nijak nesnižovala. Když ale teď zemřel, nechtěly ty části jeho duše, které dosud podléhaly osudné touze, opustit pozemskou sféru a hledaly možnost, jak potřebu alkoholu uspokojit. Osobnost dotyčné ženy sice poznala, co jí hrozí, ale byla dosud příliš slabá na to, aby tomuto ohrožení čelila, takže neukojené oblasti strýcovy duše jí začaly manipulovat. Odtrhly ze svazku pout v jeho osobnosti a pokoušely se pokračovat v pití. Protože se lidé v některé inkarnaci musejí potýkat s množstvím podobných dílčích složek, stává se, že se tyto složky odštěpí od celkové duše a zůstanou vězet v pozemské sféře. Tyto duševní odštěpky mají vlastní vědomí podle svého individuálního charakteru. U dětských hrobů na hřbitově vídáme odštěpené části duší rodičů, kteří zde pláčou, protože v jejich vědomí po léta přetrvává bolest nad ztrátou dítěte a nedokážou se s touto situací vyrovnat. I když se lety jejich bolest trochu zmírní, nemusejí to oddělené části duše zaznamenat a smířit se s osudem, nýbrž v sobě dál živí smutek. Přijde-li pak k hrobu ona část rodičovské duše, která tuto myšlenkovou formu vyprodukovala, přepadne ji opět veliká bolest, neboť odštěpené části se všemi prostředky snaží spojit s původním duševním celkem. Strýcovy duševní složky se tudíž usadily ve vnějším okra100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187847