Temný pán. Školní roky (Ukázka, strana 99)

„Ne, já… fakt jsem měl zaracha!“ protestoval Phil v rozpacích. „Růžová poleva,“ smál se Jon. „To je fakt pro holky.“ „Ne, ne… A nebyla růžová, ale červená!“ bránil se Phil. „Takže to je pravda! Vážně jsi byl doma a dělal polevu na dort, místo abys šel hrát fočus!“ došlo to Daveovi. „Ehm… no…“ Phil Miller už byl rudý jako řepa. „Maminčin mazánek, co?“ rýpal Jon. A tak to pokračovalo dál, přičemž Jon a Dave se do Phila naváželi čím dál víc. Tom zatím tiše pokračoval v cestě. Když došel na konec chodby, Phil za ním křikl: „Tohle si vyžereš, vole!“ „Možná by tvoji kamarádi taky rádi slyšeli něco o tom pyžamu s pokémony, co máš dodneška pod polštářem?“ odpověděl okamžitě Tom a dal si záležet, aby v tom nezazněl ani stín strachu. To vyvolalo další smích a navíc to mělo ten účinek, že Phil Miller sklapnul.

O téhle potyčce s Millerem se brzo povídalo po celé škole – jak ho Tom usadil jen slovy. Ještě další kluci typu Phila Millera se pokusili Toma podusit, ale brzo to přestalo, protože pokaždé, když ho napadli nebo ho uráželi, prozradil na ně něco hodně, ale hodně trapného. Nestálo to prostě za to. Nikdo nedokázal přijít na to, jak Tom může všechny ty věci vědět – ale věděl je a vždycky to byla pravda.

Jednou se Christopher a Suz Toma zeptali, jak všechny tyhle soukromé informace o lidech zjišťuje.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187700

„Nekromancie,“ vysvětlil Tom věcně. „Mrtví vědí o všem, co se v tomhle světě děje. Stačí jen vyvolat duchy zavražděných a přinutit je, aby vám svoje tajemství prozradili.“ „No jo, jasně – co jiného by to bylo!“ odpověděl tehdy Christopher a všichni se tomu zasmáli. Taky se to tak po škole oficiálně vysvětlovalo. Jen tomu samozřejmě nikdo nevěřil.

Tom si začínal svým vlastním způsobem budovat ve škole postavení. Byla ovšem jedna skupina se kterou měl pořád problémy – sportovci. Člověk musel být v nějakém sportu opravdu dobrý, aby ho respektovali. Na každého, kdo ve sportu nevynikal, koukali svrchu, a obzvlášť to dávali sežrat chytrým mimoňům. A to Tom tak trochu byl. Rychle se učil s počítačem a už teď byl šampionem školního šachového klubu.

Miloval takové věci jako karetní hru Magic a interaktivní herní knihy nebo počítačové fantasy hry. Často se upřímně divil: „Proč je Temný pán vždycky ten špatný?“ A navíc Tom neuměl hrát fotbal, kriket ani žádný jiný sport. On sám tvrdil, že si prostě ještě nezvykl na tělo slabého lidského dítěte a že mu chybí rohy, tesáky a supersíla.

Všichni ostatní říkali, že je prostě na sport levý.

Vůdce sportovců byl Sal Malik. Byl to kapitán školního kriketového družstva. Krom toho byl hezký a měl černý pás v karate. Většina školy k němu vzhlížela. Jednou se ve škole hrál kriketový zápas, kde si kapitáni střídavě vybírali svá 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187700

mužstva. Nebyl to žádný oficiální zápas, jen trénink. Tom strašně nerad čekal s ostatními kluky v řadě, než si ho někdo vybere – obvykle tam zůstal poslední a to bylo ponížení, kterému by se byl rád vyhnul. Koneckonců, on měl být tím, kdo ponižuje, ne naopak. Ostatně tyhle pitomé hry nesnášel.

Samozřejmě, všechno by bylo jiné, kdyby třeba měl tým trollích ragbistů, fotbalistů‑superpadouchů nebo třeba upíří mužstvo na kriket. To ho přivedlo na některé zajímavé otázky. Považovalo by se za faul pít krev soupeřovu nadhazovači? Takoví trollové by byli v mlýnu neporazitelní, ale dovolil by to rozhodčí? A byl by třeba doktor Chobotnice dobrý brankář?

Uvažoval o tom, že by se ulil, jenže to by znamenalo další nevítanou pozornost slečny Cloyové a těch psycho­ idiotů Wingse a Randla, a bez toho se rád obešel. Smířil se tedy se situací. Samozřejmě že zůstal nakonec na čáře poslední a Sal Malik si ho musel vzít do svého týmu. Tom měl vztek a připadal si ponížený, ale nechal si to pro sebe.

Místo toho v duchu začal spřádat složité plány na pomstu, což v poslední době dělal stále častěji.

Hra začala – Salův tým byl v poli a Toma poslali až do samého rohu kriketového hřiště, kde mohl napáchat nejméně škod. Tom udělal to, co za podobných okolností obvykle dělával – začal si snít a vymýšlet složité plány na ovládnutí světa, převraty, nepřátelská převzetí a tak podobně. Pak ale pálkař odpálil jeden míček jeho směrem. Tom musel míček 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187700