Kde žijí Ait Kebbash? Hamid pokrčil rameny: „Daleko, hodně daleko.“ Odevzdaně mávl rukou. „Museli jet celý den,“ řekl Richard. „Možná déle.“ „Tak jim otevři tu bránu.“ „Budou vás vydírat, monsieur. Jsou to vyděrači.“ A tak Richard odsunul závoru sám. „Musíš zabránit hostům, aby se tu motali. Nehodilo by se, aby tu okouněli, dokud to neskončí.“ „Nevycházejte ven, Richarde. Ať vejde dovnitř. Uvidíme, v jaké je náladě.“ „Chceš říct, jak moc je rozzuřený?“ Když se brána otevřela, stařec pomalu vstal. Oprášil si kolena, nasadil si kapucu zpátky na hlavu. Muži u auta se ani nepohnuli, když se křídla brány rozlétla a sluhové zavolali, aby starý muž vstoupil dovnitř. Formálně se přivítali, krátce pohovořili a Hamid se otázal, odkud přijíždějí. Tafal’aalt je vesnice o sto obyvatelích na opačném konci Tafilaletu, v místech, kde končí pás oáz a začíná skutečná poušť. Ves leží za odlehlým městem Alnif, kde je naleziště zkamenělin. Je to nejvzdálenější místo, kde ještě bydlí lidé, nedaleko alžírských hranic a osamělé hory Izzomour, kde jsou naleziště exkluzivních trilobitů a dalších zkamenělin na bývalém mořském dně. Místo, kde si vydělávají na živobytí, se jmenuje Jbel Izzomour a zahrnuje lomy v okolí hory. Dále vysvětlovali, že nedaleko se nalézá také hora Hmor Lhagdid zvaná Rudá tvář, kterou je vidět ze značné vzdálenosti. Tu znali všichni, protože ji bylo možné vidět na vzdáleném obzoru z lomů hned za Erfoudem. Hamid prohlásil, že je mu velice líto jeho syna. Jakže se jmenoval? „Driss, byl to můj nejstarší.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187627