Pracovní právo v bodech s příklady (Ukázka, strana 99)

9 Překážky v práci zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel rovněž povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání.

Pokud nedojde k převedení zaměstnanců na jinou práci, jedná se o prostoj.

Prostoj jako překážka v práci je upraven v § 207 písm. a) ZP, přičemž je stanoveno, že zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Pokud zaměstnanci zameškali v důsledku přerušení dodávky elektřiny skutečně pouze hodiny, kdy byla dodávka přerušena, stanoví se výše náhrady mzdy jako 80 % ze 120 Kč za hodinu. Náhrada mzdy tedy bude činit 96 Kč za hodinu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu od 7:00 do 15:30 hodin, bude se o prostoj jednat v pondělí v průběhu celé směny, tedy 8 hodin, a ve druhém týdnu v úterý 5 hodin, zatímco ve čtvrtek 6 hodin. Zaměstnavatel poskytne každému zaměstnanci za tento prostoj v rozsahu 19 hodin náhradu mzdy ve výši nejméně 1824 Kč (19 × 96 Kč).

9.3.2.

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

Práce je přerušena v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události. Stejně jako v případě prostoje se nabízejí dvě možnosti řešení nastalé situace: a) Zaměstnanec může být se souhlasem převeden na jinou práci nebo b) zaměstnanec práci nekoná a v tom případě mu přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

9.3.3

100

Jiné překážky na straně zaměstnavatele

Všechny ostatní překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zákoník práce však zde rozlišuje dvě situace: Tzv. obecná překážka v práci – zaměstnanec nemohl konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou prostoj nebo nepříznivé povětrnostní vlivy. Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To však neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby.

Tzv. částečná zaměstnanost – zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V tomto případě lze upravit výši náhrady mzdy dohodou zaměstnavatele s odborovou organizací. Výše náhrady mzdy však nesmí být nižší než 60 % průměrného výdělku. Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, rozhodne o částečné nezaměstnanosti úřad práce. Náhrada mzdy v tomto případě činí 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186800

9.3 Překážky v práci na straně zaměstnavatele Příklad č. 108 – doporučené řešení

Zaměstnavateli zrušil odběratel kontrakt a v důsledku toho nemohl zaměstnavatel tři pracovní dny přidělovat svým zaměstnancům práci. Ve snaze snížit náklady se zaměstnavatel rozhodl upravit vnitřní předpis dodatkem, ve kterém stanovil, že v případě zrušení kontraktu zaměstnavatele ze strany odběratele činí náhrada mzdy při takto vzniklé překážce v práci 50 % průměrného výdělku zaměstnanců.

Jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. ZP stanoví, že výši náhrady lze snížit, ale pouze na 60 % průměrného výdělku a pouze po dohodě s odborovou organizací nebo se souhlasem úřadu práce, pokud jsou splněny podmínky částečné zaměstnanosti. Zaměstnavatel nesmí náhradu mzdy snižovat jednostranně. V tomto případě tedy zaměstnancům přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Neřešené příklady: Příklad č. 109

Zaměstnanec pracuje jako klempíř. Večer se z televizních zpráv dozví, že další den bude dopoledne vichřice s krupobitím. Na základě této informace se druhý den ráno nedostaví do práce. Přijde až odpoledne s tím, že by stejně práce byla přerušena z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů. Postupoval zaměstnanec správně?

Příklad č. 110

Firma zabývající se výrobou zimního oblečení je nucena přerušit na 2 týdny výrobu z důvodu, že odběratel zrušil svou zakázku.

Jak bude firma nastalou situaci řešit?

Jaká jsou práva zaměstnanců v takové situaci?

Příklad č. 111

Zaměstnanec chodí jednou za rok darovat kostní dřeň, jednou za půl roku daruje krev. Zaměstnavatel zaměstnanci sdělil, že pro dárcovství kostní dřeně dostane pracovní volno, ale na dárcovství krve si musí vzít dovolenou. Je takový postup zaměstnavatele správný?

Příklad č. 112

Manželé Novákovi mají pětiletého chlapce. V únoru se chlapec na společném rodinném pobytu na horách nachladil a z nachlazení se vyvinula těžká angína. Péče o nemocného chlapce si vyžádala pět týdnů. Matka pečovala o dítě první tři týdny, ale vzhledem ke svým pracovním povinnostem již nemohla dále zůstat s dítětem

101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186800

9 Překážky v práci doma. Další dva týdny hodlal o dítě pečovat otec, jeho zaměstnavatel mu ale neposkytl pracovní volno a rodiče byli nuceni najmout si k péči o dítě chůvu.

Byl postup zaměstnavatele správný?

Může matka dítěte požadovat náhradu mzdy za 3 týdny strávené doma s dítětem?

Mohou rodiče požadovat po zaměstnavateli otce kompenzaci nákladů spojených s najmutím chůvy?

Příklad č. 113

Zaměstnankyně nastoupila o 3 hodiny pozdě do práce, neboť z důvodu sněhové kalamity došlo k přerušení provozu městské hromadné dopravy a ona nemohla dříve odvést své dítě do školky.

Příklad č. 114

Zaměstnavatel – fyzická osoba – byl postižen hurikánem a v pracovní den se nedostavil na pracoviště a zaměstnancům nepřidělil práci, protože odklízel škody, jež hurikán napáchal na jeho domě a motorovém vozidle.

Příklad č. 115

Zaměstnankyně se zaměstnavatelem uzavřeli kvalifikační dohodu, ve které se zaměstnankyně zavázala setrvat u zaměstnavatele další 3 roky poté, co absolvuje měsíční intenzivní kurz angličtiny v Oxfordu, jehož náklady zaměstnavatel plně uhradil. Rok po návratu z kurzu zaměstnankyně otěhotněla a následně čerpala mateřskou a rodičovskou dovolenou do tří let věku svého dítěte. Zaměstnavatel požadoval, aby mu zaměstnankyně uhradila 2/3 nákladů spojených s absolvováním kurzu. Argumentoval tím, že mohl jazykových znalostí, jež zaměstnankyně na kurzu nabyla, využívat pouze po dobu jednoho roku, neboť poté byla zaměstnankyně v souvislosti s těhotenstvím nejdříve uznána neschopnou práce a následně nastoupila na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Je tento postup zaměstnavatele správný?

Příklad č. 116

102

Zaměstnanec se dohodl se svou manželkou, že od osmého týdne po porodu jejich syna bude o něj pečovat on, a bude tedy také pobírat příslušnou dávku nemocenského pojištění místo matky. Poté, co nastoupí na rodičovskou dovolenou a začne se o dítě starat, je zaměstnanci oznámeno, že se firma bude stěhovat do jiného města a že s ním bude skončen pracovní poměr výpovědí. Výpověď je skutečně zaměstnanci za dva týdny doručena.

Byl postup zaměstnavatele správný?

Jak se má zaměstnanec bránit?

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186800