V E Ř E J N Ý S E K T O R A V E Ř E J N Á S P R ÁVA
Vyšší stupně územní samosprávy – regiony (v ČR kraje) pak zabezpečují v samosprávné působnosti regionální veřejné statky, například regionální veřejnou hromadnou dopravu, v přenesené působnosti některé tzv. národní veřejné statky, například integrovaný záchranný systém, likvidaci nebezpečného odpadu apod. Pro zvýšení efektivnosti je nutné také rozhodnout, jaký standard veřejných statků můžeme financovat vzhledem k omezeným finančním zdrojům v rozpočtové soustavě (tzv. rozpočtovému omezení – viz kap. č. 3). Týká se to například vzdělání – zkvalitňování výuky, rozšiřování výuky o další volitelné předměty apod. závisí na dostupných zdrojích financování, ve zdravotní péči je nutné stanovit standard s ohledem na poznatky lékařské vědy a výzkumu, ale i zdroje vybrané z povinného veřejného zdravotního pojištění. Standardy kvality jsou nutné v sociální péči a v dalších službách, aby se výrazně neodlišovala kvalita služby z prostorového hlediska. V praxi je často obtížné stanovit v dané době standard kvality – například v ČR v současné době stanovení standardu v rámci základní (nezbytné) zdravotní péče. Stanovení standardu je důležité zejména u tzv. preferovaných veřejných statků, aby nebyly výrazné rozdíly mezi regiony v kvalitě veřejného statku zabezpečovaného územní samosprávou. Nicméně ve většině vyspělých zemí se volí i u základních lokálních, případně regionálních veřejných statků. Pak je nutné vymezit strukturu základních lokálních a regionálních veřejných statků. Prostřednictvím stanoveného standardu si stát ponechává možnost určité kontroly rozsahu a kvality decentralizovaným způsobem zabezpečovaných veřejných statků. Veřejné finance mají za úkol zajistit zdroje financování netržních aktivit státu a územní samosprávy, hospodárné a efektivní využívání finančních prostředků ve veřejném sektoru. Zdrojem financování netržních činností jsou především daně. Tvoří největší skupinu finančních prostředků rozpočtové soustavy. Zároveň disponibilní finanční prostředky rozpočtové soustavy jsou limitujícím faktorem rozsahu netržních aktivit, velikosti, struktury a dalšího rozvoje veřejného sektoru. Rozsah působnosti státu a jednotlivých úrovní územní samosprávy, tzn. zda plní jenom funkci samosprávnou nebo také přenesený výkon státní správy, má vliv na objem výdajů jejich rozpočtů. Jak je rozdělován daňový výnos v rámci rozpočtové soustavy do jednotlivých rozpočtů, případně mimorozpočtových fondů, ovlivňuje v každé zemi využívaný model fiskálního federalismu. Má vliv i na objem jednotlivých veřejných rozpočtů v rozpočtové soustavě a rozsah přerozdělovacích procesů mezi veřejnými rozpočty, případně i mezi mimorozpočtovými peněžními fondy v rozpočtové soustavě, a to ať už formou a priori stanoveného rozdělení vybraného daňového výnosu prostřednictvím sdílených a svěřených daní, nebo formou dotačních vazeb (k této problematice se vrátíme v kap. č. 3).
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186793