§ 175 Tr. zák. len osoba, ktorá je v tomto konaní vypočutá ako svedok, znalec alebo tlmočník, aj to len v tom prípade, že vypovedá nepravdu o okolnosti, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie, alebo takú okolnosť zamlčí. Osoba, ktorá v tomto konaní vystupuje ako účastník, nemôže byť páchateľom tohto trestného činu. Pozn. SR: nyní jde o řízení před notářem jako soudním komisařem, viz § 346 odst. 2 tr. zákoníku. – č. 49/1981 – Nejde o trestný čin podplácania v zmysle § 161 ods. 1 Tr. zák., ak páchateľ poskytne, ponúkne alebo sľúbi úplatok inému za to, aby pred orgánom činným v trestnom konaní ako svedok zamlčal okolnosť, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie. V takom prípade ide podľa okolností o návod na trestný čin krivej výpovede a nepravdivého znaleckého posudku podľa § 175 ods. 1 písm. b) Tr. zák. Pozn. SR: nyní jde o vztah trestných činů podle § 332 tr. zákoníku a § 346 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. – č. 8/1982 – Okolnost, zda obviněný uvedl jako svědek v jiné věci nepravdu, musí soud, který rozhoduje o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák., vyřešit samostatně jako předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř., neboť se jedná o posouzení viny obviněného, a to na podkladě srovnání výpovědi svědka se skutečností a bez ohledu na to, zda v uvedené jiné věci byla orgány činnými v trestním řízení tato výpověď vyhodnocena jako nepravdivá nebo nevěrohodná. Posouzení svědecké výpovědi orgány činnými v trestním řízení jako nevěrohodné ještě nemusí znamenat, že se zároveň jedná o výpověď nepravdivou, protože nevěrohodnost vyjadřuje jen pochybnosti o pravdivosti takové výpovědi, zatímco nepravdivost znamená jistotu, že tvrzení obsažené ve výpovědi je v rozporu se skutečností. Pozn. SR: nyní § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. – č. 19/2006 – U osoby stíhané pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák., která měla nepravdivě popsat okolnosti spáchání určité trestné činnosti, musí orgány činné v trestním řízení vyřešit jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.), zda není sama jejím pachatelem. V takovém případě by nemohla být trestně odpovědná za uvedený trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Není však vyloučena její odpovědnost za jiný trestný čin, např. křivého obvinění podle § 174 tr. zák. Pozn. SR: nyní jde o vztah trestných činů podle § 346 a § 345 tr. zákoníku. – č. 59/2006 – viz Poškození cizích práv – č. 21/2007 Křivé obvinění – Jestliže pachatel jiného lživě obviní z jednání, které nezakládá zákonné znaky některého trestného činu podle zvláštní části tr. zák., nedopustí se trestného činu křivého obvinění. Vyslovení pouhého podezření ze strany obviněného, že mu konkrétní osoba odcizila peníze, nelze považovat za vědomě lživé a tedy křivé obvinění. – č. 44/1965 – Lživé obvinění jiného z trestného činu ve smyslu § 174 tr. zák. musí směřovat vůči určité osobě. Není třeba, aby tato osoba byla označena jménem. Postačí, jestliže je individualizována uvedením takových okolností, z nichž lze 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186788
spolehlivě dovodit, o kterou osobu jde. Pozn. SR: nyní § 345 tr. zákoníku. – č. 29/1988 – Pri posudzovaní viny páchateľa trestného činu krivého obvinenia podľa § 174 Tr. zák. sa nestačí zaoberať iba otázkou, či osoba, ktorú obvinil, skutočně spáchala trestný čin, prípadne či bola preň stíhaná a odsúdená. Orgány činné v trestnom konaní musia zároveň preukázať, že si páchateľ trestného činu krivého obvinenia podľa § 174 Tr. zák. bol vedomý toho, že obviňuje inú osobu nepravdivo. Pozn. SR: nyní § 345 tr. zákoníku. – č. 63/1991 – Ke spáchání trestného činu křivého obvinění podle § 174 tr. zák. se nevyžaduje existence speciálního subjektu, jako je tomu u trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák. Proto se trestného činu křivého obvinění může dopustit každý, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, a to bez ohledu na skutečnost, zda pachatel vystupuje v procesním postavení svědka nebo znalce. Pachatelem trestného činu křivého obvinění tudíž může být např. i ten, kdo učinil písemně nepravdivé oznámení o spáchání trestného činu jinou osobou, anebo kdo lživě obvinil jiného ze spáchání trestného činu v podaném vysvětlení před policejním orgánem, aniž by bylo podmínkou trestnosti, že pachatel byl předem poučen o hrozbě trestního postihu za trestný čin křivého obvinění. K dokonání trestného činu křivého obvinění rovněž není třeba, aby se pachateli podařilo dosáhnout jeho úmyslu, tj. aby byla určitá osoba skutečně obviněna ze spáchání trestného činu nebo dokonce za něj odsouzena. Pokud jde o časový okamžik, v němž přichází v úvahu spáchání trestného činu křivého obvinění podle § 174 tr. zák., pachatel se ho může dopustit nejen za situace, kdy orgány činné v trestním řízení ještě nezahájily trestní stíhání konkrétní osoby, nýbrž i za situace, kdy již bylo trestní stíhání takové osoby zahájeno, neboť zákonný znak „přivodit“ jeho trestní stíhání není totožný s pojmem „zahájit“ trestní stíhání jiné osoby. Úmysl pachatele se tak může vztahovat též k tomu, aby se v již zahájeném trestním stíhání nadále pokračovalo (např. pro přísnější právní kvalifikaci skutku) nebo aby byla ve věci učiněna další rozhodnutí (např. vzetí obviněného do vazby, odsuzující rozsudek). Jiný zvlášť závažný následek způsobený křivým obviněním ve smyslu § 174 odst. 2 tr. zák., může spočívat např. v tom, že lživě obviněná osoba byla vzata do vazby, byla odsouzena apod. Pozn. SR: nyní § 345 tr. zákoníku a ve smyslu § 345 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku může jít o úmysl pachatele způsobit jinému vážnou újmu. – č. 56/2007 – Pachatel „jiného lživě obviní z trestného činu“ ve smyslu ustanovení o trestném činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. zpravidla oznámením takového trestného činu některému z orgánů činných v trestním řízení, avšak může se tak stát i jiným způsobem (zprostředkovaně). Rovněž lživé obvinění z trestného činu, kterého se pachatel dopustí ve sdělovacích prostředcích (např. prostřednictvím periodického tisku), je prostředkem dostatečně způsobilým k zahájení úkonů příslušnými orgány trestního řízení k prověření toho, zda byl spáchán trestný čin a jakou osobou. Není přitom podstatné, zda 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186788
k trestnímu stíhání křivě obviněného nakonec skutečně dojde, či nikoliv. Rozhodující je však zjištění, zda i v tomto případě pachatel jednal se záměrem, aby jím poskytnuté nepravdivé informace přivodily jinému trestní stíhání nebo s tím byl alespoň srozuměn. Pozn. SR: nyní § 345 tr. zákoníku. – č. 35/2009 – viz Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek – č. 59/2006 – viz Poškození cizích práv – č. 21/2007 Kuplířství – K naplnění znaku „kořistí z prostituce provozované jiným“ v ustanovení § 204 tr. zák. o kuplířství se nevyžaduje, aby pachatel výslovně vyžadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, ale postačí opakované přijímání úplaty za to, že umožňuje provozování prostituce. Pozn. SR: nyní § 189 tr. zákoníku. – č. 11/1978 – Prostitucí ve smyslu § 204 tr. zák., o trestném činu kuplířství, není jen pohlavní styk s jinými osobami za úplatu uskutečněný formou soulože, ale i všechny další formy ukájení pohlavního pudu jiné osoby stejného nebo opačného pohlaví tělesným stykem za úplatu. Pozn. SR: nyní § 189 tr. zákoníku. – č. 22/1995 – viz Obchodování s lidmi – č. 21/2006 – ii a 57/1995
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186788