§ 175 Tr. zák. len osoba, ktorá je v tomto konaní vypočutá ako svedok, znalec alebo tlmočník, aj to len v tom prípade, že vypovedá nepravdu o okolnosti, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie, alebo takú okolnosť zamlčí. Osoba, ktorá v tomto konaní vystupuje ako účastník, nemôže byť páchateľom tohto trestného činu. Pozn. SR: nyní jde o řízení před notářem jako soudním komisařem, viz § 346 odst. 2 tr. zákoníku. – č. 49/1981 – Nejde o trestný čin podplácania v zmysle § 161 ods. 1 Tr. zák., ak páchateľ poskytne, ponúkne alebo sľúbi úplatok inému za to, aby pred orgánom činným v trestnom konaní ako svedok zamlčal okolnosť, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie. V takom prípade ide podľa okolností o návod na trestný čin krivej výpovede a nepravdivého znaleckého posudku podľa § 175 ods. 1 písm. b) Tr. zák. Pozn. SR: nyní jde o vztah trestných činů podle § 332 tr. zákoníku a § 346 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. – č. 8/1982 – Okolnost, zda obviněný uvedl jako svědek v jiné věci nepravdu, musí soud, který rozhoduje o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák., vyřešit samostatně jako předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř., neboť se jedná o posouzení viny obviněného, a to na podkladě srovnání výpovědi svědka se skutečností a bez ohledu na to, zda v uvedené jiné věci byla orgány činnými v trestním řízení tato výpověď vyhodnocena jako nepravdivá nebo nevěrohodná. Posouzení svědecké výpovědi orgány činnými v trestním řízení jako nevěrohodné ještě nemusí znamenat, že se zároveň jedná o výpověď nepravdivou, protože nevěrohodnost vyjadřuje jen pochybnosti o pravdivosti takové výpovědi, zatímco nepravdivost znamená jistotu, že tvrzení obsažené ve výpovědi je v rozporu se skutečností. Pozn. SR: nyní § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. – č. 19/2006 – U osoby stíhané pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák., která měla nepravdivě popsat okolnosti spáchání určité trestné činnosti, musí orgány činné v trestním řízení vyřešit jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.), zda není sama jejím pachatelem. V takovém případě by nemohla být trestně odpovědná za uvedený trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Není však vyloučena její odpovědnost za jiný trestný čin, např. křivého obvinění podle § 174 tr. zák. Pozn. SR: nyní jde o vztah trestných činů podle § 346 a § 345 tr. zákoníku. – č. 59/2006 – viz Poškození cizích práv – č. 21/2007 Křivé obvinění – Jestliže pachatel jiného lživě obviní z jednání, které nezakládá zákonné znaky některého trestného činu podle zvláštní části tr. zák., nedopustí se trestného činu křivého obvinění. Vyslovení pouhého podezření ze strany obviněného, že mu konkrétní osoba odcizila peníze, nelze považovat za vědomě lživé a tedy křivé obvinění. – č. 44/1965 – Lživé obvinění jiného z trestného činu ve smyslu § 174 tr. zák. musí směřovat vůči určité osobě. Není třeba, aby tato osoba byla označena jménem. Postačí, jestliže je individualizována uvedením takových okolností, z nichž lze 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186788