že uzavření smlouvy proběhlo v prostorách předchozích zákazníků prodávajícího, kteří na prezentaci pozvali své známé. Zboží si zákazníci vybírají z katalogu a jsou upozorňováni na to, že cena je v markách, rovněž jsou poučeni o možnosti odstoupit od smlouvy, což je podle kupní smlouvy sankcionováno 25 % z kupní ceny. Dále obchodní zástupce vypověděl, že stěžovateli umožnil, aby si kupní smlouvu před podpisem řádně přečetl.
14. Z kopie smlouvy založené na č. l. 209 vyplývá, že kupní cena činila 2 136 DEM, přičemž měla být splatná v českých korunách podle kurzovního lístku ČNB dle kurzu platného v den placení zálohy. Mezi účastníky bylo sjednáno placení kupní ceny ve 24 měsíčních zálohách, s tím, že zboží bude dodáno 28 dní po připsání poslední dohodnuté zálohy na účet prodávajícího. Jako místo plnění je označeno „ULA“.
15. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 2. 6. 1999 (č. l. 32–36) žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že kupní smlouva je platným právním úkonem, byla uzavřena určitým a srozumitelným způsobem a stěžovatel byl při jejím podpisu poučen a seznámen s jejím obsahem, což stvrdil podpisem. Pokud namítá, že se při jejím podpisu cítil pod určitým tlakem, nalézací soud uvedl, že to jej nezbavuje odpovědnosti za provedený právní úkon. Pokud jde o odstoupení od smlouvy, nalézací soud konstatoval, že to by bylo možné, jen pokud by tato možnost byla ve smlouvě sjednána, nebo byl-li úkon učiněn v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, což však soud ze zjištěných skutkových okolností nedovodil.
16. Rozsudek nalézacího soudu byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 1999 (č. l. 52–55), a to z důvodu absence zkoumání pravosti předložených listin a oprávnění obchodního zástupce jednat za prodávajícího.
Ochrana slabší smluvní strany
17. Na č. l. 111 je založen protokol opakované svědecké výpovědi obchodního zástupce prodávajícího, který potvrdil, že stěžovatele výslovně poučil o možnosti od smlouvy odstoupit. V opakované účastnické výpovědi na ústním jednání dne 6. 12. 2002 (č. l. 139) stěžovatel uvedl, že při prezentaci byla vytvořena situace, kdy nevěděl, jak z nabídky „vykličkovat“. Smlouvu si chtěl vzít k prostudování domů, což mu nebylo umožněno, smlouvu neměl k dispozici ani po podpisu; dostal ji domů poštou, neboť po jejím podpisu ji obchodní zástupce „posílal někam podepsat“. Když obchodní zástupce uvedl, že od smlouvy lze odstoupit, rozhodl se stěžovatel situaci vyřešit tak, že smlouvu podepsal a byl rozhodnut od ní posléze odstoupit. Doslova uvedl: „byl jsem dotlačen do kouta. Byla to pro mne zadní vrátka, že to podepíšu s tím, že později odstoupím.“
18. Rozsudkem ze dne 13. 12. 2002 (č. l. 147–150) nalézací soud žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že při uzavírání smlouvy nebylo překročeno jednatelské oprávnění zástupce, smlouva není v rozporu s dobrými mravy, je ve všech částech srozumitelná a určitá a rovněž zde nebyl důvod pro odstoupení od smlouvy. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2003 (č. l. 187), neboť odvolací soud jej shledal nepřezkoumatelným, pokud jde o zdůvodnění konkrétní výše stěžovatelova závazku; pokud jde o ostatní skutková zjištění a z nich vyvozené právní závěry, považoval je odvolací soud za správná. 19. Rovněž následující rozsudek nalézacího soudu byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost, a to z důvodu neprůkazného použití směnných kurzů mezi CZK a DM a tím i celkové výše dluhu stěžovatele (č. l. 218–219).
20. Ve svém písemném podání ze dne 20. 8. 2004 založeném na č. l. 235–240
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186776