Na základě vašich knih by člověk snadno mohl sklouznout k mylnému závěru – a stává se to ostatně i mnohým kritikům –, že jste bytostný pesimista. Měl jsem šanci vás osobně trochu poznat a ten názor rozhodně nesdílím. Ne, to ne, jako člověk jsem vlastně úplně jiný než v knihách; pesimista zároveň jsem i nejsem, a to je na tom nejspíš to zajímavé, ale moc nad tím nedumám. Jde vám především o hraniční situace, jako jsou strach, smrt, těžká nemoc či duševní porucha, protože jsou vyhrocené. A dokážete z nich vytěžit neuvěřitelně mnoho. Oč vlastně jde v románu Rozrušení? Ano, kniha začíná, jak to jen popsat… ta kniha je jako horské pohoří, začíná v úbočí tělesným zabitím a končí zabitím duševním. Zachycuje, jak lékař během jednoho dne navštěvuje nemocné. Je vaším záměrem ukázat na syndromech onemocnění zároveň i symptomatiku doby? Mají být vaše knihy varováním? Ano, snad. Podobně, jako varování, chápu třeba dramata Jeana-Paula Sartra – podle mne říkají: podívejte se, takoví jste, a pokud se nezměníte, bude to ještě horší. Myslíte si, že jsou vaše literární práce niterně propojeny s hudbou, sochařstvím či malířstvím? Podílí se u vás w
98
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185985