další krok a propadla se do díry, ponořila se po pás do vody, a aby neupadla, mávala rukama, jako by dělala tempa, přitom musela strčit ruce s botami do vody. Zmáčená došla na druhý břeh, pokusila se vyždímat sukni, roztřeseně si masírovala stehna a lýtka. Kožené boty byly studené a tvrdé, ale obula se a doufala, že se chůzí zahřeje. Když jí Henning tehdy ukazoval firmu, jeli autem – Inga cestu podcenila, brzy se třásla zimou, zuby jí cvakaly, v puse cítila nakyslou chuť po ginu. Vynořil se měsíc, kolem bylo málo domů, jen samé pastviny. Lekla se, když zpozorovala pohyb – zároveň krávy zvedly hlavu. Přiblížila se k firmě ze strany vjezdu, nemůže projít bránou, pravděpodobně je s ním Truda. Inga se rozběhla na pole, obešla halu, dostala se k hromadám dřevěného odpadu, klesla do deštěm změklých hoblin. Kancelář byla nízká stavba, svítilo se tam, doufala, že v tmavých šatech ji nikdo neuvidí. Přesto se plížila v předklonu, pod oknem se ještě víc přikrčila, zvedla oči, nosem se dotýkala římsy. Uviděla otevřené pořadače, dva šálky, kus chleba, svítila jen jedna lampa visící od stropu. Do kanceláře vešel Henning, zastavil se pod lampou, osušil si ruce, přehodil ručník přes opěradlo židle, přitáhl jeden pořadač a sedl si. Sčítal, tužka mu poletovala od položky k položce, rty se mu němě pohybovaly, zapsal výsledek, ale nedůvěřoval mu a počítal ještě jednou. Inga se trochu narovnala a dívala se na něj nad jeho kolonkami. Počítající uvnitř, ona venku, kdyby jí nebyla tak strašná zima, vydržela by tak celou noc. Náhle ji spatřil a hleděl na ni s úžasem, jako kdyby mu někdo hrál divadlo. Naznačila otázku, zda je to bezpečné, vyskočil ze židle, narazil bokem do psacího stolu a otevřel okno. „Co to má znamenat?“ Rozhlédl se vpravo vlevo, jako by se obával, že přišla s doprovodem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185728