„Jo,“ zašeptám a snažím se nehýbat rty, „to je. A te odsud vypadneme.“ Pokusím se ji vzít za ruku, ale vytrhne mi ji. „Žová,“ zažvatlá, rozběh ne se k černé tabuli před cukrárnou a popleská na ni. Jasně, vidím na ní růžová a fialová písmena napsaná Patiným pečlivým rukopisem. Stojí tam: Specialita týdne pouze 4,50 $ dva kopečky žloutkové zmrzliny s nutellovou polevou a čokoládovými hoblinkami Zakručí mi v břiše. Zmrzlinu s nutellou jsem ještě nikdy neměla, ale zní to úžasně. „Poj.“ Znovu pevně chytím Jáju za ruku. „Půjdeme do Nirvány. Mají tam růžový koblihy.“ „Ruby!“ zavolá pan Nguyen. „Ahoj!“ Super! Zahlédl mě skrz výlohu. Když půjdu dovnitř, zeptá se mě, proč nejsem ve škole. Co kdybych předstírala, že jsem ho neslyšela… Ale usmívá se na mě tak nadšeně. Vždycky mě rád vidí, protože jsem jediný člověk z prvního stup ně, kdo se za Patricií občas zastaví. Usmívá se jako měsíček a v cukrárně nejsou žádní zákazníci, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185712