a olízne zmrzlinu. Jak si tím můžou být všichni tak jistí? Úplně bych z toho vyletěla z kůže. „Já fakt plavu hrozně rád,“ naváže Matthis. Aha, hledá bezpečněj ší půdu pod nohama, napadne mě. „Ale ještě radši se potápím,“ dodá. Dolíže zmrzlinu, v prstech rozdro bí kornoutek a hodí ho několika holubům, kteří se procházejí po cestě. „Taky proto začnu chodit na potápěčský kurz. Chci se to totiž naučit pořádně. Se vším, co k tomu patří. Za tři dny máme úvodní setkání.“ „To je prima,“ přikývnu. Nestačím žasnout. My taky za tři dny máme první setkání. Jen nevím, jestli Mella vůbec přijde. Neměla bych se do toho pustit s Matthisem? Nestačím žasnout, co se všech no děje. Strčím si do pusy zbytek kornoutku a zamumlám: „Už budu muset…“ Musím pryč. Děje se něco hodně divného a já s tím nemů žu vůbec nic dělat. Do háje! „Ahoj, žabko,“ zavolá na mě Luisa, když přijdu domů. Vejdu do ku chyně. Luisa se nadechuje a chce něco říct. Jsem rychlejší. „Nemusíš mi nic říkat, už to vím. Buchwaldovi k nám přijdou na večeři. I s Matthisem.“ „Přesně tak,“ zaraduje se Luisa. Mým lhostejným tónem se odradit nenechá. „To je bezva, vi?“ „Jo,“ odseknu a jdu do svého pokoje. Popadnu Wilfrieda a prásknu sebou na postel. Luisa přijde za mnou a sedne si vedle mě. Nejdřív neví, jestli může, ale pak se osmělí a pohladí mě po vlasech. „Ne chceš se zeptat Melly, jestli by taky přišla?“ zeptá se mě tím svým jemným tónem, kterým na mě vždycky mluvila, když jsem si odřela koleno nebo byla nemocná. Něco zavrčím. „Vy jste se pohádaly, že jo? Už nějakou dobu vidím, že se něco děje, nemysli si.“ Zase zavrčím. Luisa mě hladí po vlasech. Odtáhnu se. Luisa sebou polekaně trh ne. „Ona se zamilovala!“ vyhrknu. Ach jo, chtěla jsem jen něco plác
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185695