straně druhé z morálního hlediska odporných až k zvracení, vyzýval národ k masakru. Les juifs je nutno vybít, hned teď, protože zítra by mohlo být pozdě! Věcní řezníci se mírně usmívali: nečekali na žvanila, aby provedli exekuci – tu již naplánoval mnohem racionálnější šílenec. Pro svou práci nepotřebovali lékaře Destouchese-Célina, těžce zraněného v první světové válce, ale chovali se k němu s blahosklonnou korektností, protože škodit jim nemohl. Provensálský vlastenecký básník, nadaný, ale bezvýznamný, jenž s oblibou znova psal Hamsunovy nejslabší romány, cítil, že přišla jeho chvíle, teď, když byly rozprášeny pařížské spolky, a nabídl své služby. Jean Giono. Jeho lesní cesty mu byly dávno odpuštěny a je předmětem respektu. Avšak tehdy – v době retour à la terre – byl oceňovaným pěvcem krachu. Několik mladých rebelů se konstituovalo jako triumfátoři porážky, těm byla francouzská dobromyslná republikánská každodennost příliš fádní, a proto vykročili napravo, ale mohli by se – stačila by nezvažitelná nuance a drobný posun jejich rozčilené mysli – probojovat i do správného tábora, situovaného nalevo: Drieu la Rochelle, Robert Brasillach. První spáchal sebevraždu, druhý byl poté zastřelen, protože to s kolaborací opravdu hodně přehnal a naprosto profesionálně vydával své krajany stále se vlídně usmívajícímu okupantovi s ocelovým stiskem. Žádné slzy, žádný soucit, žádná lítost. – Robespierre roku 1944 w
98
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185431
se svými čistkami nebyl dost tvrdý. Velcí národní spisovatelé, vysoce cenění, vyčkávali, jako André Gide a Jules Romains, nebo zaplatili v hotovosti svou daň senilnímu rozpadu v maršálské uniformě: Paul Claudel, básník a diplomat, nanejvýš diplomatický básník, do toho šel naplno a opěvoval starce z Vichy. Taková tedy byla moje situace – zatímco jsem podnikal, hnán z jednoho tábora do druhého, bezvýchodný pokus stát se tím, čím jsem v žádném případě být nemohl: Francouzem odmítajícím svůj nepodařený osud a zachovávajícím ironickou věrnost ideálně typickému obrazu. Bylo chytré to, cos se sebou prováděl? Mohl bys jednat důmyslněji a přiměřeněji této situa ci? Ne. Stav věcí byl takový, že i nejbystřejší hlava, a tou jsem nebyl, musela selhat. Události byly tak protichůdné, že člověk mohl být práv jejich protikladnosti jen tehdy, byl-li sám připraven existovat protikladně. Šílenství plynoucímu z jejich důsledků, později označovaných jako „dějiny“, což neznamená absolutně nic, bylo možné čelit jenom soukromým šílenstvím, které se dějinám vzdaluje. Otevřené však zůstává, do jaké míry šílenství je šílenstvím, či jinak – co z hlediska sociálního a dějinného rozumu znamená autenticitu. Chtěl jsem, aby byla Francie skutečným odrazem mé Image d’Epinal. Odmítl jsem formující se skutečnost, v níž byla přítomna coby růžolící marcipánový maršál. Takové w
99
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185431
rozhodné odmítnutí, tedy popření principu reality, lze – chcete-li – nazvat neautentičností, ba až bláznovstvím. Avšak je také možné říci, že díky šílenství vznikne nové uspořádání skutečnosti, díky neautentičnosti vyšší autenticita. Předpokládáš pak, že taková šíleně předjímaná autenticita musí být ratifikována dějinami, aby byla autentická? Myslíš si, že tvé šílenství získalo navrch, protože v den, kdy de Gaulle vtáhl na Champs Elysées, začalo být v souladu s rozumností skutečnosti? Nikoli bezpodmínečně, protože dějiny nekončí a triumfální pochod se v určitých historických momentech jeví jako šílenství. Není jisté a nikdy také nelze s jistotou říci, zda a kdy je šílenství skutečností rozumnosti nebo racionální vůlí ještě ne-skutečného, jež se chce realizovat. Zdá se mi, že dějiny docilují rovnováhy mezi rozumností, která ovšem smí být pouze morální, a skutečností jen ve výjimečných případech. Trčel v táboře v Saint-Cyprien u Lví zátoky, a zatímco spoluvězni provozovali černý obchod s cigaretami a fantazírovali o Spojených státech jako o zemi zaslíbené, dozvěděl se o kapitulaci a nepoddajném brigádním generálovi. Na podzim roku 1940 ho poslali dál, vyskočil z jedoucího vlaku, zadrželi ho žandarmové, spoutali a šoupli k ostatním do tábora Gurs v Basses Pyrénées. Přišla zima, dlouhá a mrazivá. Jamais il n’aurait pensé qu’il puisse faire tellement froid w
100
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185431