Renegát z Udaru: Cyberpunková gamebook
146 Náhle Mergha něco napadlo. Z kapsy vytáhl drobný předmět, který nosil celou dobu s sebou. „Poznáváte tohle?“ Mergh položil datový střep do Kmotrovy dlaně. „Jistě, že poznávám,“ odvětil Kmotr. „To jsem našel v kartotéce v Udaru. Jestli se prokáže, že patří Bossovi, bude to důkaz?“ „To mohl šlohnout kdykoliv!“ ozval se Boss. „Ticho!“ obořil se na něj Kmotr a zamířil na něj pistoli, „řekl jsem jasně, že nebudeš mluvit bez vyzvání! Svůj datový střep si máš hlídat. Jestli jsi o něj přišel a nenahlásil to, je to samo o sobě provinění! Zapoj ho, Lasičko,“ vyzval Mergha. Mergh poslechl a zapojil střep. Na obrazovce se objevil Bossův profil. Boss se celý rozklepal. „Dobře, to už mě skoro přesvědčilo,“ pokýval hlavou Kmotr, „ale co řekneš na Bossovu poslední námitku? Jak dokážeš, žes ho našel v Udaru?“ Mergh se zamyslel. A pak mu to došlo: „V Udaru se těží magnetan, že jo. A při těžbě se uvolňuje dusivej plyn. Jeho částečky tam sedají na všechno. Je to tím celý nasáklý.“ „Chytrý kluk,“ usmál se Kmotr, „řekl bych, že z tebe bude dobrý šéf buňky. Rone,“ oslovil jednoho z rady, „prosím tě, pošli nám sem jednoho z těch tvých chemiků.“ Pak se otočil na Bosse: „Tak co, Bossáku, nemáš k tomu co říct?“
Pokračuj na: 160
147 Mergh se rozhodl neriskovat. Lepší, když ho dostihnou jeho nepřátelé ve funkčním vznášedle, než aby jim utíkal v napůl nefunkční kraksně. Přistál, vypnul motor a podle návodu srovnal magnetické cívky a vyčistil filtry. Když o pár desítek minut později opět odstartoval, stroj klouzal na vzduchovém polštáři jako kánoe na klidné vodě.
Pokračuj na: 113
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185227