Hlas jsem kupodivu udržela klidný, i když jsem se nejspíš viditelně klepala. „Takže o tom vědí i prckové na nižším stupni. Senzace.“ „Ajo?“ vyzvídala Frankie. „Necháváš si –“ Nenechala jsem ji domluvit. „Ne! A navíc ti je po tom houby.“ „Náhodou je to i moje věc, protože Megan Cooko vá a Varša Varsaniová a ostatní se do mě kvůli tomu navážejí.“ Mluvila tiše, ale rázně. Zoufalstvím jsem zavřela oči. Přemáhala jsem pocit na zvracení. „Ksakru, Frankie, strašně moc se omlouvám. Jestli chceš, klidně ti řeknu, co se stalo. Ale v žádným pří padě tam nešlo o… tohle.“ Opřela si hlavu o můj hrudník. „To je v pohodě, nemusíš mi říkat nic. Akorát jsem hrozitánsky ráda, že neležíš polámaná a zakrvácená na betonu v multi patrových garažích.“ Objala jsem ji kolem ramen a pevně ji stiskla. „Jas ně že neležím, ty ťunťo. Kašlu na to, co si myslí nebo co říká banda puberťáků. Nebo co píše.“ „Víš, podle mě jsi fantastická,“ vydechla. „A ať ty pomluvy odstartoval kdokoliv, musí to být totální ču… tento.“ Kousala jsem se do jazyka, abych se nerozbrečela. A vlastně, nechtělo se mi jenom brečet, toužila jsem se hlasitě, zoufale a křečovitě rozvzlykat, ale nakonec jsem se usmála a vlepila Frankie pusu. „Co bych bez tebe dělala?“ Pokrčila rameny a zazubila se. „Měla bys větší pokoj?“ „Vidíš, to jsi vyhmátla.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185081