98 /
INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ (s využitím měřítek „Ukazatele inkluze“) 1. Sledování inkluzivní kultury školy: 1.1 Otevřenost školy (každý se ve škole cítí vítán). Školní budova působí spíše uzavřeným dojmem, ale pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci jsou vstřícní a dbají na dobrou vizitku své školy před každým, kdo se o ni zajímá. 1.2 Žáci si vzájemně pomáhají. Žáci jsou k vzájemné spolupráci, toleranci a pomoci vedeni (v průřezových tématech, v aktivitách družiny, atp.), nicméně každý žák je individuem s vlastní osobnostní výbavou, a proto můžeme v kolektivu vidět i méně „tolerantní“ žáky. 1.3 Pedagogové a nepedagogičtí pracovníci školy vzájemně dobře spolupracují. Pedagogický sbor je již více než deset let stabilní, fluktuace pracovníků je minimální, a proto je mezi nimi dosaženo velmi dobré úrovně profesní spolupráce, založené také na dobrých mezilidských vztazích. 1.4 Pedagogové jednají s žáky s úctou. Zvláště učitelé na druhém stupni se snaží vést své žáky k zodpovědnosti tím, že s nimi jednají s úctou a v určitém ohledu jako s partnery. Každý pracovník této školy (i nepedagogický) má k žákům úctu, ale dává ji najevo svým specifickým způsobem. 1.5 Mezi pedagogy školy a rodiči žáků existuje partnerský vztah. Zvláště v posledních 10 letech se kvalita komunikace mezi rodiči a učiteli výrazně proměnila. Vliv na tuto proměnu mělo plošné zavedení internetu do školy, kdy rodiče získali možnost komunikovat s učiteli prostřednictvím e-mailu. Partnerský vztah ale nemůžeme očekávat u všech rodičů a učitelů. Učitelé se stále střetávají s rodiči, kteří neumí či nechtějí s učitelem jednat jako partneři. 1.6 Zaměstnanci školy a členové správního orgánu dobře spolupracují. Nemám dostatek informací. 1.7 Do školy se zapojují všechny místní komunity. Rozmanitost místních komunit není široká, proto není ani komunity, která by se nezapojila. V posledních letech byl zaznamenán přírůstek žáků vietnamské a ukrajinské národnosti. 2. Podpora inkluzivních hodnot 2.1 Všichni žáci jsou motivováni a podporováni v tom, aby dosáhli úspěchu. Samozřejmě toto platí jak u žáků bez handicapu, tak s handicapem. Bez motivování a podpory by byla snaha pedagogů nemyslitelná. Nacházíme ji v osobním kontaktu stejně jako v přístupu k evaluaci jednotlivce. 2.2 Myšlenka inkluze je sdílena pedagogy, žáky, rodiči i ostatními zaměstnanci školy. Toto bohužel není pravda. Jsou pedagogové, zejména starší generace, kteří se bojí přijmout žáka s handicapem, protože po převažující dobu své pedagogické praxe se s problematikou inkluze nesetkali a nejsou dostatečně odborně vybaveni (i když v jejich prospěch paradoxně hrají jejich dlouholeté zkušenosti).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184633
INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
/ 99
2.3 Všichni žáci jsou oceňováni. Učitelé dbají na to, aby se každý žák cítil kompetentní, každý třídní učitel má svůj vlastní způsob „vnitrotřídní“ evaluace žáků. 2.4 Pedagogové a žáci se vzájemně respektují ve svých „rolích“. V tomto ohledu je problém spíše ze strany dětí, které (podle názorů učitelů) stále v nižším věku odporují autoritě učitele. Učitelé se snaží co nejlépe chápat problematickou roli u žáků s handicapem. 2.5 Pedagogové se snaží odstraňovat překážky v učení a v zapojení žáků s individuálním problémem. Pro tento úkol jsou pedagogové připravováni školeními a podněty k aktualizaci svých pedagogických schopností, stejně jako podporou školního psychologa a možností spolupráce se speciálním pedagogem. 2.6 Škola se snaží minimalizovat všechny formy diskriminace. Na minimalizaci forem diskriminace dbá školní psycholog, výchovný poradce. Důležitou roli plní Minimální preventivní program s přílohou Program proti šikanování. 3. Vytváření školy pro všechny 3.1 Jmenování zaměstnanců školy do funkcí a kariérový postup pedagogů jsou spravedlivé. Bohužel, tyto informace nemám. 3.2 Všem novým zaměstnancům školy se pomáhá, aby si ve škole zvykli. Učitelský sbor je velmi stabilní a dobře sehraný tým, který díky svým dobrým přátelským i profesním vztahům dobře přijímá nově příchozí kolegy. Atmosféra ve sboru je vyrovnaná a přátelská. 3.3 Škola dbá na to, aby přijímala všechny žáky ze své spádové oblasti. Bohužel, tyto informace nemám. 3.4 Škola dbá na to, aby byly její prostory fyzicky dostupné všem osobám. Ano, svědčí o tom mnohé úpravy prostor budovy i jejího okolí na bezbariérové. 3.5 Všem novým žákům se pomáhá, aby si ve škole zvykli. K tomu přispívá především dobře vybavené prostředí tříd (a tříd školní družiny), které je velmi veselé, přirozené, přátelské, a proto přechod z domácího (školkového) prostředí do školního není takovým šokem. 3.6 Škola sestavuje učební skupiny tak, aby byli zapojeni a doceněni všichni žáci. Ve třídě je vždy max. jeden integrovaný žák. Učební skupiny jsou sestavovány v tomto duchu hlavně u skupin ve volitelných předmětech a v předmětech výuky cizích jazyků. 4. Podpora různorodosti 4.1 Všechny formy podpory různorodosti jsou koordinovány. Koordinace probíhá především na úrovni primární prevence a dále v průřezových tématech.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184633
100 /
INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
4.2 Činnosti v oblasti rozvoje zaměstnanců napomáhají zaměstnancům školy reagovat na různorodost studentů. Ano, učitelé se průběžně účastní přednášek, výcviků a seminářů, jsou podněcováni k samostudiu. K podpoře mají i školního psychologa a výchovného poradce a metodika prevence. 4.3 Koncepce potřeb žáků jsou inkluzivní. Koncepce potřeb žáků odpovídá nadaným, průměrným i handicapovaným. 4.4 Za účelem omezení překážek v učení a za účelem zapojení všech žáků se používá prováděcí předpis pro podporu vzdělávacích potřeb žáků. Nevím. 4.5 Podpora pro ty, kdo nemají češtinu jako rodný jazyk, je koordinována s podporou učení. Ne, těmto žákům zatím škola neposkytuje podporu, kromě samozřejmého individálního přístupu ze strany učitele. 4.6 Cíle podpory osobnostního rozvoje žáků jsou v souladu se školním vzdělávacím programem a s cíli v podpoře učení. Ano, projevuje se to především v průřezových tématech, na která učitelé dbají při tvorbě vyučovacího plánu. 4.7 Jsou minimalizovány případy vyloučení ze školních aktivit z kázeňských důvodů. Pokud třídní učitel po dohodě s ředitelem a výchovným poradcem uváží, že kázeňské důvody nejsou příliš závažné, není žákovi zamezeno účastnit se školních aktivit. Pravidla a hranice jsou ale žákům předem jasně stanoveny, což je důležité. 4.8 Jsou minimalizovány překážky v docházce. Vedení školy, pokud je to v jeho silách, se snaží vyjít vstříc všem žákům, kteří by měli s dostupností docházky problém (bezbariérovost, poloha učeben). 4.9 Jsou minimalizovány případy šikany. K tomu je určen speciální Program proti šikanování. 5. Rozvíjení inkluzivní praxe – v organizaci učení 5.1 Výuka je plánována tak, aby z ní profitovali všichni žáci. Učitelé se snaží svůj výklad uzpůsobit tak, aby si byli jisti, že si z něj každý žák odnese své penzum vědomostí. Jedna učitelka na prvním stupni na konci hodiny klade otázky nebo zadá malý úkol všem dětem, aby si byla jista, že každé z nich porozumělo. 5.2 V hodinách se podporuje zapojení všech žáků. Všimla jsem si, že učitelky se vždy snaží vyvolávat rovnoměrně děti z celé třídy a k zapojení všech přispívá také práce dětí ve skupinách, kde učitelka vybízí skupiny, aby využily všechny své členy k dosažení nejlepšího výsledku. Skupina má ukázat, čím který člen přispěl. 5.3 V hodinách se rozvíjí porozumění odlišnostem. Tak se děje zejména, když žáci v hodinách pracují společně na zadané práci a vidí rozdíly ve schopnostech spolužáků, snaží se kompenzovat své nedostatky a využívat naopak přednosti. Tak se žáci hodně poznávají a lépe porozumí individuálním zvláštnostem a nevidí je „černobíle“ (chápou, že každý má něco, co umí hůře a v čem je naopak dobrý).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184633