98 / Moderní psychologie pro právníky
S pøihlédnutím k tìmto hlediskùm rozlišují pìt typù stalkerù: n
Odmítnutý pronásledovatel („rejected stalker“) Jde o osobu, která se dopouští pronásledování v dùsledku rozèarování a roztrpèení z ukonèeného vztahu. Mùže to být vztah intimní, rodinný, pracovní èi obchodní, ale také terapeutický. Intruzivní chování je následkem touhy pronásledovatele obnovit vztah nebo je odplatou za odmítnutí. Mùže jít však také i o mix obojího. Stalking je u tìchto pachatelù kompletnì èi alespoò z èásti substitucí, náhražkou za ukonèený vztah.
n
Hledaè intimity („intimacy seeker“) Tento typ touží po vztahu s osobou, která ho zaujala a o které pøedpokládá, že bude jeho city opìtovat. Negativní reakci obìti na pokusy o kontakt pronásledovatelé neakceptují, jsou vùèi ní rezistentní, odmítají jim uvìøit. Odmítnutí reinterpretují, pøekrucují a vysvìtlují si ho pozitivnì. Obvykle si vybírají osoby cizí nebo povrchnì známé. Z jejich øad se rekrutuje vìtšina pronásledovatelù celebrit. Tito pronásledovatelé neusilují nutnì èi primárnì o sexuální vztah. V jejich chování mùže dominovat touha po akceptaci uctívanou figurou. Stalking je udržován produkováním fantazií o kontaktu s obìtí. Pronásledovatelé se sytí pøedstavami o vzájemném, opìtovaném vztahu. Agresivní fantazie absentují. Pronásledovatelé tohoto typu mívají obvykle prázdný život, smyšlený vztah je zpravidla jediným v jejich momentálním životì.
n
Nekompetentní nápadník („incompetent suitor“) I tento typ (obdobnì jako hledaè intimity) touží po nìjakém pomìru, ale nehledá intimitu ani opìtovaný vztah, nýbrž mu jde – jednoduše øeèeno – o rande nebo sexuální schùzku. V této skupinì jsou èasto sociálnì a interpersonálnì málo zpùsobilí jedinci. Díky své sociální nešikovnosti zažívají jasná odmítnutí, vzdají to, ale bohužel se upnou jinam, vyberou si jiný terè.
n
Zlostný pronásledovatel („resentful stalker“) Tento typ pronásleduje úpornì obìť kvùli skuteènému èi domnìlému zranìna a újmì, kterou mu obìť pøivodila. Pronásledovatelé tohoto typu vynikají ve vyhrožování a zastrašování. Jejich terè mùže být individuální i skupinový (napøíklad organizace). Myslí si, že je obìť poškodila. Cítí se sami obìtí, jsou pøesvìdèeni, že jsou v právu. Bývají až kverulantsky vytrvalí. Obtìžování jim pøináší satisfakci, jde jim o moc a kontrolu nad obìtí.
n
Predátorský pronásledovatel („predatory stalker“) Jeho cílem je koneckoncù útoèné, obvykle sexuálnì agresivní chování. Stalking zahrnuje v tomto pøípadì širší repertoár chování a vyznaèuje se systematièností v postupech pachatelù, kteøí sbírají informace o obìti, fantazírují o útoku a èasto se dopouštìjí i voyeristických aktivit. Popsané souèásti stalkingu probíhají obvykle skrytì a subtilnì, protože pronásledovatel nechce obìť pøed finálním útokem vystrašit. Nìkteøí pronásledovatelé mají radost z toho, že dávají obìti po kapkách a v náznacích najevo, že je sledovaná. Kochají se postupným odhalováním její identity. Jde sice
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184598