98 / rétorika pro pedagogy
9. Chyba v důsledku, tj. pravdivost důsledku (následku) nedokazuje prav divost důvodu (příčiny). Kdyby mělo platit tvrzení Jestliže je dnes volno, musíme zítra více pracovat, museli bychom každé pondělí více pracovat, protože den předtím byla neděle a bylo volno. 10. „Argument klackem“, tj. vyhrožování. V korektní komunikaci nemá co dělat, není argumentem. 11. Citové vydírání, např.: Umřela mi babička… (žákovská omluva). Tak proč si to nekoupíte, když se vám tak líbí (reklama na spotřebitelské úvěry ČSOB). Čechy Čechům (rasistický apel).
5.2 Dispozice Uspořádání projevu Cílem dispozice je účelně uspořádat prvky výstavby projevu, aby bylo řečeno vše, co řečník říci chtěl, a aby projev adresáty zaujal, vzbudil jejich pozornost. Uspořádání složek textu může být přirozené, což nejzřetelněji ukážeme na vypravování – postupujeme od počátku děje chronologicky tak, jak se v reál ném čase odvíjel. U popisu to znamená uspořádaně postupovat od zřetelného jevového východiska, např. zezdola nahoru, seshora dolů, od blízkého ke vzdá lenému. U výkladu vycházíme od hypotézy přes experiment k závěrům a zobec nění, často argumentujeme induktivním způsobem (tj. právě od zdůvodnění k nějakému závěru). Uspořádání složek však může být i umělé, organizované od zajímavého momentu, např. při retrospektivním vyprávění vyjdeme od významné dějové události a postupně se v ději vracíme a událost osvětlujeme, říkáme, jak k ní došlo, při popisu zdůrazníme významný charakteristický rys a postupně doplníme i další znaky, zatímco ve vědeckém pojednání představíme závěr a postupně přes experiment dojdeme k východiskům zkoumání, argumen tujeme deduktivně, tj. k nějakému závěru dokládáme postupně zdůvodnění. Toto umělé uspořádání bývá pro adresáty přitažlivější, čímž je již zčásti splněna druhá podmínka, stanovená v úvodní konstataci (vzbudit pozornost). Vždy je však třeba dbát i na úplnost jednotlivých složek textu, aby byla splněna první uvedená podmínka (účelná úplnost projevu). Ze školy si pamatujeme základní prostředek pro zajištění úplnosti a struk turovanosti textu – jeho osnovu (zde již ostatně i připomínanou). Každý projev by měl mít nějaký úvod, v němž je představeno téma projevu a jsou uvedeny důvody, proč se vůbec mluví a proč se mluví právě o vymezeném předmětu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184542