Cizí rasy
Havranodlak Vlastnosti: Sil: 2; 3; −3 Obr: 7; 6; 5 Zrč: 5; −1; −10 Vol: 3; 2; 1 Int: 5; 5; 5 Chr: 5; 1; 2 Odolnost: 3; 4; 2 Výdrž: 3; 4; 5 Rychlost: +7; +3; — — ; +11; +10 let Smysly: Hmat: 4; 0; −5 Chuť: 2; 0; −2 Čich: 3; 3; 3 Sluch: 0; 0; 0 Zrak: 1; 0; −1 Boj; BČ: 7; 6; 5 Útok; ÚČ: 3; 3 zobák, pařáty; 2 zobák, pařáty Obrana; OČ: 5; 4; 4 Ochrana: 0; 2; 1 Zranění: Zranění zbraně; 7 B zobák, pařáty; 3 S zobák, pařáty Nezranitelnost: — Velikost: +0; +1; −10 Rozměry: 1,7 m / —; 1,8 m / —; 30 cm / — Četnost výskytu: vzácný Místo výskytu: tajga, step, mokřad Zařazení: — Organizace: jedinec, pár, malé společenství Aktivita: den Síla regenerace: −13; −13; −12 Popis: Daleko od rušných cest, daleko od válečných polí, daleko od řinčících nástrojů – daleko od lidí žijí havranodlaci. Existují ve skrytu nepřístupných míst, kde ještě nebyla panenská příroda znečištěna kouřem kovářských výhní. Na pohled jsou lidmi – muži a ženami s havraními vlasy, tmavýma očima a úzkými rty. Postavou jsou nevelcí, spíš drobní. Proměňují se z člověka na černého ptáka. Mezi jejich podobami je obrovský velikostní rozdíl. V podobě napůl člověka, napůl havrana si zachovávají lidskou hruď, trup a stehna. Paže a záda jsou porostlá peřím, nohy přecházejí v krkavčí pařáty s nepřehlédnutelnými drápy. Nejnebezpečnější je ale krkavčí zoban, který po proměně nabývá strachbudící velikosti.
Většinou létá po lesích samotný havranodlak. Někdy má však svou družku a ve výjimečných případech se spolčuje i do malých osad. Obydlí havranodlaků mohou být vestavěna do přírodních převisů na skalách. Na travnatých místech si naopak staví dřevěné chatrče. Setkání:
Les se rozestoupil a před nimi vyrostl pahorek koupající se v mlze. Nad ním se na nebi vznášel černý oblak krkavců. Krákání. Ten zlověstný ptačí zpěv pronikal pod kůži a oni se třásli. Nemohli se však obrátit, nebylo cesty zpět. Potřebovali pomoc a havrani byli jedinými, kdo mohl znát účinný lék. Jejich kroky vedly do závoje šedivých par. Bylo tu zvláštní ticho; klid protínaný krákáním černých ptáků. Domky kolem nich byly mlčenlivé, nikde ani živé duše. Podívali se na sebe a s výdechem z nich vyprchal poslední doušek naděje. Pak jako zázrakem z mlžných stínů kolem začali vystupovat muži oděni do sporých šatů z havraních per.
Výskyt: Žijí v řídkých lesích, tam, kde mohou bez problémů rozepnout svá křídla. Nemají rádi lidi ani jiné rasy, a proto se k nim příliš nepřibližují. Dovedou žít i na skalách, v kopcích nebo rovinách. Chování: Havranodlaci více než jiní lykantropové ovládají různá přírodní umění. Vyznají se v bylinách, hvězdné obloze a síle přírody. Svým způsobem patří mezi moudré. Ovšem právě díky tomu se při setkání s cizinci chovají s jistou dávkou nadřazenosti, sobě vlastní nekritičností a velkou sebejistotou. Jsou také sobečtí a nedělá jim problém kohokoliv mimo jejich rod použít ke svým účelům. Kupříkladu rituál „obětování přírodě“ může být pro postavy nepříjemným koncem.
Boj: Oproti jiným lykantropům neoplývají havranodlaci velkou fyzickou silou. Na druhou stranu však mají křídla, což jim dává velkou výhodu proti opěšalým dobrodruhům. Při náletech do protivníka zarývají své pařáty, a jde-li do tuhého, útočí zobanem, který proklovne i železnou přilbici.
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184535
Cizí rasy
Kancodlak Vlastnosti: Sil: 6; 12; 10 Obr: 4; 3; 1 Zrč: −2; −3; −10 Vol: 5; 4; 3 Int: −1; −2; −3 Chr: −2; −2; −2 Odolnost: 8; 10; 9 Výdrž: 5; 6; 7 Rychlost: +6; +8; +9 Smysly: Hmat: −1; −3; −5 Chuť: 0; −1; 0 Čich: 3; 4; 6 Sluch: 3; 4; 5 Zrak: −1; −2; −1 Boj; BČ: 4; 4; 2 Útok; ÚČ: 2; (2+ zbraň, 5 kopyta, kly); 4 kopyta, kly Obrana; OČ: 2; 1; 1 Ochrana: 1; 3; 4 Zranění: Zranění zbraně; (Zranění zbraně, 7 D); 5 D kopyta, kly Nezranitelnost: — Velikost: +0; +2; +1 Rozměry: 1,8 m / —; 2 m / —; 1,5 m / 1,8 m Četnost výskytu: vzácný Místo výskytu: tajga, hvozd, step Zařazení: — Organizace: jedinec Aktivita: den Síla regenerace: −11; −10; −10 Popis: Člověku podobná bytost, jež umí své tělo proměnit v kance, je známa jako kancodlak. Tento tvor nepobral příliš lidské krásy. Jeho tvář je zarostlá hrubými vousy a zírající oči zpod hustého obočí mu na důstojnosti také nepřidají. Nos má výrazný a kulatý, ten se při proměně přetváří v prasečí rypák. Prsty s tmavými nehty se mění v rozeklaná kopyta. Celé tělo porostou štětiny a z čelisti vyběhnou kančí kly. Tělo kancodlaka má mohutnou hruď a výrazný štětinatý hrb na zádech. Promění-li se ve zvíře, je k nerozeznání od velkého kance.
codlak hodně líný a má rád svůj klid. Věci dějící se kolem něj jej nezajímají. Dokud nejde přímo o něj, nevměšuje se do cizích záležitostí. Setkání:
„Past!“ zařval Dramir. Blesklo mu hlavou, že dnes to nebude on, kdo velí k útoku. Jeho mužstvo nebylo dostatečné – dva vojáci, pět chlapců a stařec. Věděl, že ten vysloužilý veterán padne jako první. „Skálu za zády!“ stihl ještě zavelet a propadl boji. Po první ráně padli tři chlapci. Pak nepřítel a oba vojáci. Krev posledních dvou mladíků na sebe nenechala dlouho čekat. Jen Dramir a stařec stáli na nohou. V protiútoku se stařec nadechl a zařval. Kroužky na jeho košili se začaly trhat, jeho krev skrze ně stříkala. Ryčel a pištěl, zuřil a hřměl. Pak rána do hlavy vzala Dramirovi vědomí. Už neviděl, jak lidský kanec sráží útočníky a chrání svého velitele.
Výskyt: Nejvíce kancodlaků se vyskytuje v listnatých lesích mírného podnebí. Žijí povětšinou samotářsky stranou od lidí a obydlených oblastí. Radši mají vlhko a chlad než sucho a horko. Chování: Život kancodlaka se blíží přežívání lidských poustevníků. Stačí mu jen něco k jídlu a chatrné přístřeší. Přílišný přepych nevyhledává, ani o svůj příbytek se příliš nezajímá. Od pohledu působí nepříjemným dojmem a často je z něj cítit nelibý puch. Kancodlak se nerad baví s cizinci a těžko si hledá přátele. Zatrpklost je jeho hlavní vlastností. Je hodně žravý, ale zdaleka netouží po chuti masa tak, jako jiní lykantropové. Spolyká vše, co se dá jíst a je zrovna k mání. Je těžké se s ním dohodnout, protože se hodně vzpírá jakémukoliv jednání s lidmi a jim podobnými. Velmi rychle mu dojdou argumenty a pak vše řeší hrubou silou. Je schopný jít hlavou proti zdi a nenechá se přesvědčit. Obecně je kan-
Boj: Bojující kancodlak je k nezastavení. Hrne před sebou nepřátele a snaží se je zadupat svou vahou do země. Nebrání se, jen útočí. Do svých soků buší kopyty a jeho kly dokážou způsobit ošklivé tržné rány. Někteří kancodlaci si na sebe obléknou i zbroj, protože síla jejich těla při proměně je tak velká, že dokáže zpřetrhat i kožené řemínky a jiné nepříliš pevné části. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184535
Cizí rasy
Krysodlak Vlastnosti: Sil: 2; 4; 3 Obr: 5; 8; 9 Zrč: −1; −2; −10 Vol: −4; −2; −1 Int: 0; −2; −4 Chr: −1; −2; −1 Odolnost: 2; 3; 2 Výdrž: 4; 5; 6 Rychlost: +5; +7; +8 Smysly: Hmat: −1; −3; −5 Chuť: 1; 1; 2 Čich: 5; 6; 7 Sluch: 5; 7; 8 Zrak: −1; 0; −1 Boj; BČ: 5; 8; 9 Útok; ÚČ: 3; (2+ zbraň, 5 zuby a drápy); 5 zuby a drápy Obrana; OČ: 3; 4; 5 Ochrana: 0; 1; 2 Zranění: Zranění zbraně; (Zranění zbraně, 5 S); 3 S zuby a drápy Nezranitelnost: — Velikost: −1; +1; −1 Rozměry: 1,6 m; 1,8 m; 1,5 m / 3 m Četnost výskytu: neobvyklý Místo výskytu: hvozd, mokřad, město Zařazení: — Organizace: jedinec Aktivita: noc Síla regenerace: −12; −12; −11 Popis: Lidská tvář krysodlaka má ostré rysy, úzké tváři dominují výrazná brada a špičatý nos, u jehož kořene sedí dvě malá očka. Tělem jsou spíš hubení a menší. Při proměně obrostou srstí, zmohutní a nahrbí se. Výrazně jim vzrostou uši a přední zuby a rovnováhu posílí dlouhý holý ocas. Skrz vyhlodané díry se pak může dostat, kam by jinak neprolezl. Krysí srst je hnědá až šedivá, ale jsou známy druhy i s jiným zbarvením.
jiný majetek získat, zjišťuje, že to není nic pro něj. Z domu se stane špinavý brloh a peníze odtečou v proudu nočních pitek. Krysodlaci se obecně bojí hadů, těch menších se štítí anebo je z duše nenávidí. Z velkých plazů, kteří by jim mohli vážně ublížit, mají panickou hrůzu.
Výskyt: Jeho potřeby na obydlí jsou podobné krysám. Vystačí si s kusem místa na spaní a dostatečným revírem pro své noční lovy. Krysodlaci spolu s krysami obývají sklepy či jiná podzemí, nevyjímaje stoky bohatších měst. Své místo ale najdou i v jeskyních, pod vyvrácenými stromy v lese nebo bažinách, ale také v podpalubí velkých lodí. Vyhovuje jim tma a šero, přes den se moc neukazují.
Setkání:
A krysař zapískal na svou píšťalu. Nebyl to však tenký, tlumený tón, kterým vábil myši. Zvuk zněl plně a mocně; srdce při něm prudce zabušilo, krok bezděčně se zrychlil a probouzelo se – tiše, oh, tiše! – vše, co dřímalo hluboko v nitru. Ale jak rychle tato píseň šla ze snu v život a z života v smrt! Jaké to tragické veliké vzpětí! Jak jímavý a nezapomenutelný hlas! Krysař pískal. Viktor Dyk: Krysař
Chování: Nejvýraznější charakterové vlastnosti krysodlaka jsou obyčejně ješitnost, podezřívavost a podlost. Nemají rádi lidi a ani mezi sebou se moc netolerují. Neradi se dělí o své místo na spaní, byť se rádi toulají a táhnou na velké vzdálenosti. Mezi krysami se krysodlak cítí dobře, nicméně k nim obvykle nemá nějaký hlubší vztah. Často svůj domov opouští a hledá si nový. Zde k němu brzo přilnou místní krysy. Bývá také roztěkaný a při rozmluvě s ním lze vypozorovat, že se nechová úplně přímě. Další jeho významnou vlastností je závist. V okolí lidí mnohdy zatouží po bohatství, hezkém domě a klidném životě. Proto se rád chová povýšeně, má-li k tomu příležitost. Podaří-li se mu nějakou nemovitost či
Boj: Krysodlak není z těch, kteří naplno věří svým schopnostem, proto má-li dojít k boji, rád se vyzbrojí. Zbroj na sebe bere jen lehkou a ohebnou. Zbraně mu také sedí spíš mrštné a zákeřné než těžké a pádné. Často využívá předvoje krys, které nepřítele přinejmenším zpomalí. Má-li navrch, je těžké jeho běsnění utéct. Ve chvíli, kdy mu začne téct do bot, se dá radši na útěk – skrýší zná ve svém okolí dost. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184535