Č E S K O S L O V E N S K É TA N K O V É S Í LY 1 9 4 5 – 1 9 9 2
s podpůrnými útvary, uvolnit desítky posádek a objektů, stáhnout z nich svůj materiál i vojáky a přemístit je do nových, obvykle velmi vzdálených dislokačních míst. Tento rozsáhlý přesun postihl 5000 vojáků z povolání, 24 000 vojáků základní služby, 900 občanských zaměstnanců a znamenal přemístění 1200 tanků a 700 OT. To, že se tyto změny neblaze odrazily na plánovaném budování armády a bojové morálce jejích příslušníku, je nasnadě. Zvláště posádky VVO na Slovensku musely absorbovat kvanta vojáků a techniky, na jejichž umístění chyběly ubytovací a skladové kapacity. Z kolébky předválečné útočné vozby i československého tankového vojska – Milovic (Mladé) – a dalších posádek v Čechách se musela vystěhovat 13. td, která své nové velitelství získala v Topol’čanech a s prešovskou 14. td si vyměnila některé své útvary. Její 103. tp po přesunu do Humenného vešel do stavu 14. td, 15. tp se přemístil do Martina a 13. tp zůstal v Čáslavi v podřízenosti 4. td. Ta pak předala svůj 60. tp 14. td a přesunula jej do Kežmaroku. Původní 10. a 64. tp 14. td zůstaly ve svých posádkách, ale nově podléhaly 13. td. V průběhu let 1958–1968 prošla hlavní úderná síla ČSLA, tvořená vševojskovými divizemi, velkým organizačním a kvalitativním vývojem, který však oproti původním předpokladům nedosáhl vytčených cílů. Výkon národního hospodářství ani dané lidské zdroje nemohly objektivně pokrýt přemrštěné požadavky, které přicházely zvláště z Moskvy. Pokus Československa o demokratizaci socialistického systému v roce 1968 nakonec využili sovětští maršálové k vysunutí svých vojsk s 1200 tanky do prostoru, o který dlouho ze strategických důvodů usilovali. ČSLA tak do budoucna již nemusela horečně posilovat a její vybavení obrněnými vozidly se postupně zkvalitňovalo.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184170