„Ne…“ řekl Torvald. „Vlastně ani nevím, kde je. Nemám ho elektronicky očipovaného, víš,“ dodal se suchým úsměvem. „Nespletla ses?“ Cassie byla zmatená. „Ale vždyť po mně chtěl, ať se tu s ním sejdu.“ Torvald se zamračil. „Poslouchej, Cassie. Sice mi do toho nic není, ale nedáváš mu náhodou falešnou naději, že ne?“ Cassie zamrkala, paradoxnost té otázky ji šokovala a rozzuřila. Nadechla se. „Cože?“ „Já jen, že od té doby, co jste se rozešli, není sám sebou. Dost zvážněl.“ Obrátil oči v sloup a dodal: „Teda pokud to vůbec jde…“ Naježila se. „To on chtěl po mně, abych sem přišla za ním.“ „Vážně? Ale tady není. Čestně. Netuším, kam se poděl.“ Pokrčil rameny. Cassie zaváhala, pak potřásla hlavou. „Já ho prostě nechápu,“ zamumlala. „Pokud ti to pomůže, tak od té doby, cos ho pustila k vodě, je vážně mimo. Poslední dobou ho taky nechápu.“ On pustil k vodě mě! chtěla na něj zaječet, ale nemělo by to smysl. Torvald za to nemohl. „Tak mu jen řekni, že se mi nechtělo čekat, dobře?“ „Fajn.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184122