„Eleno!“ Timo ji odchytil, zrovna když chtěla přejít ulici. Zastavila se, otočila se k němu a chtěla se usmát, ale když uviděla jeho výraz, smích ji přešel. Timo vypadal, jako by jen s námahou zadržoval slzy. „Timo, co se stalo?“ Na okamžik byla přesvědčená, že se mu selo přihodit něco strašného. „Táta mi říkal, že tě včera viděl s Tristanem.“ V jeho hlase zaznívala směs nejistoty a tiché naděje, že to třeba není pravda. Elena se rozpačitě hryzala do rtu a překotně uvažovala, co mu má odpovědět. Dobře, věděla, že tenhle okamžik jednou přijde, zvlášť když se teď oficiálně stala Tristanovou přítelkyní. Ale nebyla si jistá, co Timovi říct. „Ano, byla jsem s ním,“ odvětila, když se odmlčel. „My… my teď spolu…“ Když spatřila Timův výraz, rychle dodala: „Mrzí mě to, vážně. Ale vždyť přece můžeme být dál kamarádi.“ „Myslel jsem, že jsi moje přítelkyně.“ Zjevně se snažil ze všech sil ovládnout. Elena pomalu zavrtěla hlavou. „Já tě mám vážně ráda, ale…“ „Zapomeň na to.“ Timo se otočil na patě a vyřítil se přes silnici ke škole. „Timo, počkej!“ Ale on utíkal dál. Elena se za ním dívala, než zmizel na školním dvoře, a zaťala zuby. Tak tohle teda pěkně zpackala. Kdo ví, jestli s ní ještě někdy promluví. Ale vždyť mu přece nikdy nic neslibovala. A jestli si namlouval, že je jeho přítelkyně, tak to přece není její problém. Elena se zhluboka nadechla. Byl to zvláštní pocit. S Timem se kamarádili od základní školy, a teď možná z jejího života zmizel navždy. Ale takhle je to určitě lepší, pomyslela si. Přesto však na sebe byla trochu naštvaná. Měla si to s ním vyříkat dřív. „Ahojky, Ellie.“ Viviennin jásavý smích jí v téhle chvíli připadal nesnesitelný. Snažila se co nejveseleji usmát, když se k ní otáčela. Ale její nejlepší kamarádka hned poznala, že se něco stalo. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183899