10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze (Ukázka, strana 99)

10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze

když dodržíme investiční horizont a nebudeme panikařit, tak se dočkáme dlouhodobých výnosů. U některých akcií tomu tak bude a u některých ne.

Některé za trhem výrazně zaostanou a některého ho překonají. Do jednotlivých titulů ale rozhodně nejde investovat stylem koupit a zapomenout. Až si vzpomeneme, mohli bychom se totiž hodně divit. Proto bychom neměli do jednotlivých titulů investovat, pokud skutečně dobře nevíme, do čeho jdeme a proč to děláme. Pro laika, který se svým investicím nechce velmi aktivně věnovat, nákup jednotlivých akcií není vhodný.

Mnohem vhodnější je investovat do celéhosvětového akciového trhu a to prostřednictvím otevřených podílových fondů (OPF), nebo burzovně obchodovaných indexových fondů (ETF – exchange traded funds). Tím dostaneme fundamenty celého trhu. A pokud se bude vyplácet podnikání a pokud nenastane kolaps kapitalismu, tak bude trh jako celek vykazovat v dlouhodobém horizontu růst.

3.3.3 Co je doma, to se počítá Velmi smutný akciový příběh, který zatím marně čeká na Happy End se psal v Japonsku. Po druhé světové válce bylo Japonsko v troskách a to ne jen obrazně, ale i doslova. Intenzivní bombardování zlikvidovalo řadu klíčových průmyslových oblastí. Výroba v Japonsku oproti předválečné době drasticky poklesla a hrozil dokonce hladomor. Situace byla katastrofální. Po válce bylo donuceno přeměnit se na parlamentní demokracii a přišlo o své kolonie.

Po válce došlo k řadě dalších změn, které nastartovaly další růst. Díky pozemkovým reformám a privatizacím se podařilo zlepšit zásobování potravinami.

Liberalizace trhu vedla k větší konkurenci na trhu a transformaci monopolistických konglomerátů zvaných Zaibatsu, které v předválečném Japonsku ovládalo několik rodin.

To všechno vedlo k Japonskému hospodářskému zázraku. V 60. letech rostla japonská ekonomika tempem 10 % ročně, v 70. a 80. letech průměrně kolem 5 %. Japonsko se proměnilo z rozvíjející se země s levnou pracovní silou a na vysoce vyspělou ekonomiku. V průběhu 80. let se Japonsko díky inovacím stalo velkým hráčem v technologiích a elektronice.

Růst podporovala i centrální banka snížením úrokových sazeb. Od roku 1980 do roku 1990 klesly sazby z 5,5 % na 2,5 %. Objem peněz v ekonomice26 vzrostl v 80. letech na 2,5násobek. Nízké sazby vedly k rozšíření úvěrů a to tlačilo vzhůru ceny aktiv. Ceny akcií a nemovitostí prudce rostly. Co do velikosti 26

Jde o peněžní agregát M2. O bližší souvislosti mezi peněžní nabídkou a cenou aktiv budeme hovořit v kapitole ZZ o inflaci.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183869

Investování do akcií – plavba rozbouřenými vodami

japonský akciový trh dokonce překonal americký, který byl dosud největší.

Zdálo se, že Japonsko se chystalo nahradit USA na pozici největší světové ekonomické velmoci. Řada japonských firem se snažila růstu akcií využít a nahrazovala svou činnost investicemi do kapitálových trhů. Místo aby dělali něco smysluplného, levně si půjčovali a investovali do akcií. Do akcií firem, které dělaly něco podobného.

Japonské akcie byly skutečně žhavé. Jejich P/E se v době bubliny vyšplhalo až na neuvěřitelných 50. To je několikanásobek normálních hodnot a ukazuje to na opravdu velké přehřátí. Fundamenty ustoupily stranou a všichni spekulovali na to, že šílenství vydrží věčně. Nevydrželo. Ve zpětném pohledu není překvapivé, co následovalo.

Se zpožděním na přehřívání zareagovala Bank of Japan zvyšováním sazeb až k 6 %. To vedlo k zadrhnutí úvěrů, na kterých celý růst stál.

V roce 1990 došlo ke splasknutí bubliny a ceny akcií i nemovitostí začaly prudce padat. To vedlo k problémům firem, které si na investice půjčily a byly nuceny prodávat, aby dluhy mohly uhradit. A to jako ve spirále vedlo k dalšímu propadu cen.

7 000 % 6 000 % 5 000 %

Vrchol japonské nemovitostní bubliny

4 000 % 3 000 % 2 000 % 1 000 % 0%

MSCI Japan

MSCI World

Graf 14 Srovnání vývoje světového indexu a Japonska27 27

Zdroj: msci.com 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183869

10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze

V následujících letech se ukázalo, že japonský zázrak je už dávno pryč. Problémy japonské ekonomiky a především jejich finančních institucí vypluly na povrch. Řada finančních společností se ocitla v potížích a omezila úvěry. Díky tomu se ocitly na suchu firmy, které by úvěry potřebovaly pro své financování.

Problémy bankám a finančním institucím způsobilo i to, že některé úvěry směřovaly do podniků kontrolovaných japonskou mafií Jakuzou. A zkuste po Jakuze efektivně vymáhat svoje pohledávky.

Japonsko se zatím ke svému vrcholu v roce 1990 jen lehce přiblížilo. Toto maximum na překonání však čeká.

Příběh Japonska ukazuje, že ani druhá největší ekonomika nemusí být zcela bezpečnou investicí a že dlouhodobá strategie „kup a drž“ nemusí na takovém trhu vždy dlouhodobě fungovat.

Toto by mělo být velké poučení pro tuzemské investory. Investoři totiž mají tendenci upřednostňovat domácí trh. V našem případě tedy akcie, které jsou obchodované na pražské burze případně na burzách střední a východní Evropy protože vzhledem k velikosti trhu by čistě český fond nesplňoval kritéria (což znamená především Rusko, Turecko, Polsko).

Když se podíváme, jaké akciové fondy zaznamenaly největší prodeje v roce 2011 (tedy nejvíce lidí do nich investovalo) tak uvidíme, že nejprodávanějším byl fond Sporotrend od České Spořitelny, který právě do tohoto regionu směřuje.

V první patnáctce jsou pak ještě další tři fondy se stejným zaměřením. Fond ING Český Akciový fond, Conseq Akciový fond a AXA CEE akciový fond.

U každé z této společnosti šlo o nejprodávanější akciový fond.

Z prostředků, které směřovaly do 15 nejprodávanějších fondů, jich do východní Evropy bylo investováno 36 %. Při tom segment východní Evropy je z hlediska celého světa velmi malý. Východní Evropa zabírá v indexu zemí celého světa MSCI All Country World přibližně 2 % (tedy 15x méně, než jaký podíl prostředků do tohoto regionu u nás směřuje).

Když se setkávám s lidmi, kteří mají nakoupené akcie individuálně, i zdě je velká převaha těch, co drží nějaké české tituly proti těm, co mají tituly zahraniční.

S doporučením věnovat se především českým akciím jsem se setkal dokonce i u seriózních analytiků. Češi rádi kupují naše akcie (nebo taky ruské akcie, když jsou ve fondu s našimi akciemi). Jako kdyby měla být Česká republika něčím zázračná, jako kdyby pro zdejší akcie platilo něco jiného než pro ostatní. Zahraniční akcie

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183869